Collateral Beauty: Druhá šance

A já se těch pěti* nebojím... díky čsfd jsem na to šla, polovinu doby jsem měla slzy v očích (ale zůstaly v nich, což byl kumšt!), ale byl to nádherný vánoční depresivně laděný film, který se povedl. Kdybych nebyla šťastná knihovnice s pětiletým plánem, perspektivami a sociálními jistotami, tak si potom z toho svého desátého patra i skočím (=kompliment tvůrcům), takhle jsem jen pozorovala hvězdičky... (kecá, sledovala stav smogu) (22.12.2016)

když pominu,že samotný nápad jak pomoci Howardovi vlastně není vůbec o tom jak pomoci Howardovi a úplně se s tím nestotožňuji,je Collateral Beauty těžkým zásahem na komoru.Může být vnímáno jako prvoplánový slzopudič,ale ten film operuje s velkou spoustou pravdy (a vlastně i klišé),které si člověk v běžném životě neuvědomuje a bere za samozřejmost.V mnoha ohledech mi to připomnělo My Sisters Keeper a ve výsledku mě úplně rozseklo.Za ten konec jdu na plnou palbu...85% (02.03.2017)

Tento film se mi líbil už podle traileru, tak jsem byla ráda, že jsem se dostala na jeho projekci. Překvapivě to bylo celé jinak, než v traileru, což jsem nečekala, ale o to bylo zajímavější a více se mi to líbilo. Je to opravdu neštěstí, když rodič přežije své dítě. Film je krásný, i když smutný. Určitě doporučuji. (31.12.2016)

Film má pěknou myšlenku, hrají tam známé herecké tváře, zkrátka má to správné podhoubí, které dokáže zaujmout. Nějak tedy nechápu, proč z těchto ingrediencí vznikl tak neuvěřitelně předvídatelný "cajdák", u něhož emotivní momenty téměř vůbec nefungují. Režiséru Davidu Frankelovi se už od samotného začátku celý koncept filmu "sype" pod rukama, z čehož bohužel vznikla podprůměrná záležitost, která se u mě naprosto minula slzopudným účinkem. Tak snad příště. „Row, row, row your boat gently down the stream, merrily merrily merrily merrily life is but a dream!“ (27.02.2017)

"Nezapomeňte, že život jde dál a je krásný." Tak na to se snadno zapomíná při brodění v slzavém údolí plném zoufalých rodičů mrtvých dětí. Kdybych jen tušil, o co tady půjde, tak bych si s Howardem určitě nešel pobrečet a stavět domino, ale holt mě tam zákeřně nalákala prvoligová herecká sestava. A když už jsem tam byl, tak jsem se mezi odrážením útoků na slzné kanálky snažil najít v tom celém něco pozitivního a nakonec jsem se rozhodl, že tím jsou Láska, Čas a samozřejmě báječná Smrt. Asi jim napíšu pochvalný dopis. (08.04.2017)