Fitzcarraldo

Příběh o divech, které dokáže jen člověk. Umanutý Klaus Kinsky chce postavit operu v jihoamerickém pralesním prdelákově. Na takto šílený nápad samozřejmě nesežene investora. Rozhodne se tedy vydělat prachy ještě šílenějším způsobem. Putování po Amazonce mi svojí atmosférou připomnělo Coppolovu Apokalypsu. Všude jen džungle a posádka vedená fanatickým Kinskym, v obležení desítek naprosto nevypočitatelných indiánů, se chystá vykonat nadlidský úkol. Strašně se mi líbila postava Fitzcarralda, kterej měl vše dosti v píči a při triumfálním příjezdu s operními pěvci to byl fakt boss. Claudia Cardinale byla taktéž parádní. Líbilo se mi, jak se ze všeho dokázala radovat a furt ho podporovala. Oceňuji taktéž autentickou špinavost. Člověk má prostě pocit, že s nima je v tý džungli taky. (24.12.2015)

Nic není nemožné, ou jé... aneb cimrmanovský projekt skutečného Carlose Fitzcarralda nemohl přenést na plátno nikdo menší, než výstřední Werner Herzog, triumfujíc nejen monstrózní akcí samotnou, ale i fascinujícím spojením operních árií s divokou přírodou a především postavou rozsévače pomníků neúspěchu po celé peruánské Amazonii, ve které by leckdo mohl být vystaven posměchu diváka, ne tak pološílený Klaus Kinski. Dílo samotné (ano, označení dílo je zde zcela namístě) mě inspirovalo k podrobnějšímu zkoumání skutečné osoby, jenž podnikla riskantní přesun (jeho parník však vážil desetkrát méně, než ten filmový), a která se, není divu, dožila jen třiceti pěti let. Filmování samotné provázelo napětí, jehož hlavním zdrojem byl Klaus Kinski se svými výbuchy hněvu, dokonce jeden z kmenových náčelníků učinil Herzogovi nabídku, že pro něj Kinského zavraždí, ten odmítl kvůli dokončení natáčení... :-) (30.09.2013)

K hercovi menom Klaus Kinski mam naprosto ambivaleentny vztah. Jednak viem ze hoci je mrtvy, vo filmoch mi stale nahana hrozu .... hovori sa ze sam o sebe bol dost desivy. Zas dalsi narocny film na tocenie rovnako ako Aguirre, hnev Bozi. Domorodcom siel Kinski hodne na nervy, to chytry divak rychlo zbada, scena prechodu parniku cez kopec je masaker dodnes. Jednak je tu nieco ako prenikave architektonicke vizionarstvo - ten parnik myslim a kopec a jednak, film bol natoceny v nemcine a predabovany do anglictiny. Po porvy krat som pocul Kinskeho hovorit dost studenou anglictinou akokeby si nechaval tymto jazykom odstup. To prenikave architektonicke vizionarstvo bolo o tom, ze Fitzcarraldo chcel dotrepat do peruanskej dzungle operu : 81 % (06.04.2021)

Herzog je niečo ako inzitný maliar. Sám sa viackrát vyjadril, že kto chce filmy robiť, nemal by ich pozerať. Preto chápem jeho svojský spôsob réžie, keď skutočne vidno, že nepoužíva žiadny konvenčný spôsob výroby filmu. A preto tie negatíva. Neexistencia zvukového dizajnu vás pripraví o značnú časť zážitku, cez sluch sa jednoducho na vaše emócie pôsobiť nebude. Film pôsobí divne ticho, a mnohokrát nie sú nazvučené do očí bijúce zdroje zvuku v obraze. Rovnako pôsobí zvláštne aj pohyb kamery a rozzáberovanie. Akoby to natáčal jeden z indiánov vo filme, ktorý nič netuší o konvenciách filmovej reprezentácie. Presvedčí vás však to, čo sa deje pred kamerou. Už len skutočnosť, že tú loď prevliekli cez obrovský kopec budí veľmi silný dojem (nielej hlavný hrdina to musel dokázať, ale režisér sám musel tu loď dostať na kopec bez akýchkoľvek trikov)................Herzog je zároveň dedič filmárov antropológov ako bol Jean Rouch. Fyzická réžia. (13.08.2012)

Herzogův velikášský syndrom v největší parádě - škoda, že ho asi nejvíce pocítili lidé přítomní u natáčení. Divák je spíše kolébán peřejemi rozlehlé řeky a v druhé půli oslovován majestátními výjevy kolosálního parníku v peruánské džungli, ale ten postupný psychologický nátlak a upadání do spárů šílenství, které jsem očekával, tu bohužel schází. Díky impulzivnímu Kinskiho charakteru a zručně budované auře očekávání zřejmě Fitzcarraldo slupnete jako malinu, ale její chuť nerezonuje tak, jak by si samotný námět i jeho vyčerpávající rekonstrukce zasloužily... 70% (08.01.2019)