Beatles: Perná léta

Svůj obdiv k The Beatles dělím na dvě etapy - před albem ´Revolver´ a to, co přišlo po něm. První etapu jsem vždycky nějak blahoskloně přehlížel, bral jí jako dobu chytlavých písníček (takové to bezstarostné "ona tě miluje, jééé, jééé, jééé..."), které si v rádiu klidně poslechnu, ale už se k nim nevrátím, ale počínaje albem ´Revolver´, kdy Beatles byli téměř rozhodnuti skoncovat s koncertováním (jak oni doslova prohlásili "s tím cirkusem, který nemá s hudbou nic společného"), protože v tom řevu šedesátitisícových davů nebylo slyšet vlastního slova, natož pak instrumentních odposlechů, tak tuhle jejich etapu tvorby považuju za to nejlepší a nejprogresivnější, co kdy rocková muzika přinesla. Beatles nasávali jak houby po dešti mraky hudebních vlivů, počínaje dřevním rock´n´rollem (ty hlavně v počátku), přes symfonickou hudbu až po indické prvky se zvuky sitár. Jako první přinesli hudebnímu světu přebustrované zvuky kytary, takže některé jejich písně jsou považovány za první hardrockové skladby vůbec, na již zmíněném albu ´Revolver´ přinesli odvážnou fúzi s indickou hudbou ve skladbě ´Tomorrow Never Knows´ s dosud v rockové hudbě neslyšeným rytmem bicích a pak už jejich hudební genialita, kdy nadobro sekli s koncertováním a věnovali se čistě studiové práci, jela jak na běžícím páse. Ne nadarmo se alba ´Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, ´Abbey Road´a především mnou nejvíc milované ´The White Album´ (těch prvků, žánrů a odvážných hudebních experimentů, co tahle dvoudeska obsahuje, to je něco neuvěřitelného) v pravidelných anketách hudebních kritiků umísťují všechny tři v první dvacítce nejlepších rockových alb všech dob. Takové např. ´ Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band´, to je triumf hudební produkce (George Martin byl génius!!!), se všemi jejími zvukovými vychytávkami, páskami přehrávanými pozpátku, smyčkami, využitím symfonické hudby atd. atd. A právě touhle tvůrčí etapou se Howardův film nezabývá, ten pouze přibližuje jejich tvůrčí etapu před zlomovým albem´Revolver´, ukazuje, že celosvětová ´Beatlesmánie´v první polovině 60.let byla něco bezprecedentního, co se žádné jiné hudební formaci zopakovat již nikdy nepodařilo. Jak jeden slavný hudební publicista prohlásil, Beatles nás navždy zbavili nudy. Byli něčím zcela novým. Do té doby se prosazovali pouze jednotliví intepreti zpěváci (Elvis Presley, Sinatra atd.), doprovázeni anonymním orchestrem a pak přišli přidrzlí kluci z Liverpoolu a veškeré zažité popkulturní pořádky zbourali do základu. Nahrávala jim i doba - počínající společenské změny v 60.letech, jejich obrovský baby boom, kdy právě dospívající mládež postrádala někoho, s kým by se mohla identifikovat (s kým jiným, než s klukama s rebelskými účesy, že ano), a v tomto nesmírném společenském kvasu (konec "nevinnosti" a naivity 50.let , protesty proti válce ve Vietnamu, proti rasové segregaci, počínající éra hippies v 2.pol 60. let, revoluční hnutí v Evropě a v neposlední řadě i počínající "sexuální revoluce") byli Beatles jedněmi z nejvýraznějších "vlajkonošů" těchto změn. Můžete milovat Floydy, Led Zeppelin, Black Sabbath, Metallicu a jiné, ale nikdo nemůže popřít, že největší vliv na moderní rockovou tvorbu měli tihle čtyři kluci z Liverpoolu. (22.05.2017) (méně) (více)