Velká ryba

Toto je ďaľší z radu dokonalých klenotov Tima Burtona, ktorým si upevnil post môjho najobľúbenejšieho režiséra. Krásny, dojímavý, citlivý, nostalgický príbeh o neobyčajnom živote Edwarda Blooma. Muža s poetickou fantáziou a veľkým srdcom. "Big Fish" sa trocha vymyká z pomedzi ostatných snímkov tohto amerického filmového génia, ale to u mňa ešte viacej zvyšuje jeho kredit. Nádherný vizuálny aj emocionálny zážitok. ***** (28.10.2009)

Překrásný a citlivý příběh o člověku, který celý svůj život žije vyprávěním príběhů svým potokům nebo známým. Takhle úžasnou výpravu umí udělat jen TIm Burton. Řekl bych, že je to takový Forrest Gump po Burtnovsku. Ewen McGregor je v roli mladého Edwarda Blooma neuvěřitelně okouzlující a nechybí mi zde ani Deppovo charisma. Albert Finney se do role snílka a neúnavého vypravěče staršího Edwarda též velmi hodí Za zmínku určitě stojí i vedlejší role pro Stevena Buscemiho a Dannyho DeVita. Celým filmem nás navíc provází překrásná hudba, za kterou byl snímek nominován na jediného Oscara. Není to určitě to nejlepší co Tim Burton natočil, ale za zkouknutí tenhle citlivý snímek určitě stojí. Nevím proč, ale od prvního okamžiku jsem měl pocit, že dám čtyři hvězdičky, ale za ten konec musím pět........ (19.12.2007)

Soundtrack Danny Elfman: 1. Man Of The Hour - Pearl Jam ,2. Dinah - Bing Crosby ,3. Everyday - Buddy Holly ,4. All Shook Up - Elvis Presley ,5. Five O'Clock World - The Vogues ,6. Ramblin' Man - The Allman Brothers ,7. Let's Work Together - Canned Heat ,8. Pictures - Danny Elfman ,9. Big Fish (Titles) - Danny Elfman ,10. Shoe Stealing - Danny Elfman ,11. Underwater - Danny Elfman ,12. Sandra's Theme - Danny Elfman ,13. The Growing Montage - Danny Elfman ,14. Leaving Spectre - Danny Elfman ,15. Return to Spectre - Danny Elfman ,16. Rebuilding - Danny Elfman ,17. The Journey Home - Danny Elfman ,18. In the Tub - Danny Elfman ,19. Sandra's Farewell - Danny Elfman ,20. Finale - Danny Elfman ,21. End Titles - Danny Elfman ,22. Jenny's Theme - Danny Elfman ,23. Twice the Love (Siamese Twins' Song) - Danny Elfman (13.05.2011)

Zatím nebudu film hodnotit, musím jej asi vidět podruhé, abych si ujasnil své závěry. Nicméně mi to přijde, jako kdyby se Steven Spielberg chtěl vyzkoušet motivy Tima Burtona a vzpomínal na svého žáka Roberta Zemeckise. No, je to asi trošku jinak, už kvůli tomu, že pod filmem není podepsán Steven Spielberg, ale Tim Burton. A to mi přijde podezřelé a celou dobu jsem přemýšlel, čím se mi nakonec vysměje do obličeje, jenže ono nic.___ Myslel jsem, že patologické rozebírání vztahu otce a syna na pozadí lehce retro filmu s fantaskními motivy a příjemnou nadsázkou je "patent" Stevena Spielberga a nikdo jiný se do něho pouštět nebude. Nicméně Burton se do něj pustil a natočil film, který je víc "spielbergovský" než Spielbergovy poslední filmy. Spielberg by ale nejspíš nevyprávěl o výjimečnosti "zrůd" a nepřevracel je naruby (siamská dvojčata, obr, vlkodlak, lilipután, čarodějnice), nevyprávěl by příběh s tak absurdní nadsázkou (celá sekvence práce v cirkuse) a neodkazoval by na Felliniho a Browninga. Burtonův hrdina je hybatelem událostí, kdežto Spielbergův by jimi byl vláčen a rozdílů by se našla celá další řada, ale pokaždé jde jen o Burtonovu příchuť v oceánu "spielbergovského" příběhu.___ Burton z nepochopitelných důvodů natočil příběh, který s jeho předchozími filmy vlastně nemá moc společného, nekončí (ani nedisponuje) hořkými zklámáními a deziluzí, ani se nikomu nevysmívá. Velká ryba je především vyprávění o vyprávění o vyprávění, přičemž jednotlivé příběhy a světy jsou nakonec natolik propojeny, že je člověk zmaten tím, který svět řídí který a jestli to nakonec není Will, který se snaží utéct před "tím skutečným" světem. A k tomu všemu se Burton na téma rodičovské téma dívá obráceně, protože většinou to bývá syn, který se snaží, aby jej otec pochopil... ___ Už jsem to podruhé viděl. ;) (29.02.2004)

Poslední dobou mě nepřestává opouštět ona myšlenka člověku přirozené vlastnosti budovat si svou realitu. Relativizuje se mi tím důležitost oné racionální cesty, která je mi stále blízká, ale tak nějak působí příliš samolibě tím, jak si hraje na čtyř-proudovou dálnici ve světě, kde je jen jednou z mnoha prašných cest. Rybičce semtam opadávají epizodní šupiny, ale tvář rozhodně neztrácí. Burtonův civilně bizarní svět je krásnější bez pozornost odvádějích konfet a ohňostroje. To, co člověk vidí, záleží na očích, kterými se dívá, a je hlavně dáno tím, jak zhlíží. (12.06.2011)