Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Witold AdamekHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Grażyna Szapołowska, Olaf Lubaszenko, Stefania Iwińska, Piotr Machalica, Artur Barciś, Jan Piechociński, Hanna Chojnacka, Stanisław Gawlik (více)Obsahy(1)
Rozšírená verzia šiesteho dielu televízneho projektu Dekalóg režiséra Krzysztofa Kieslowskeho je meditáciou o dvoch podobách lásky: zmyselnej a telesnej túžby a platonického metafyzického citu. Devätnásťročný Tomek sleduje ďalekohľadom atraktívnu tridsiatničku Magdu, ktorá býva na sídlisku v dome oproti. Napriek tomu, že na nedostatok záujmu mužov sa nemôže sťažovať, chýbajú jej hlbšie citové väzby. Platonicky zamilovaný Tomek ju špehuje pri dennej rutine aj pri častých návštevách náhodných mužských známostí. Až kontakt s Tomekom otvorí Magde oči a naučí ju prostej ľudskej nehe. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (171)
Už před dvaceti lety, když jsem tento snímek viděla prvně, jsem byla okouzlena. Není moc filmů, na které se s potěšením podívám znovu. Tento jemný, citlivý, poetický příběh, kde se málo mluví a většina emocí je vyjádřena pouze obrazem, mne připoutal znovu k obrazovce. Skromná výprava a dokonalé herecké umění, jednoduchost a pravdivost jsou hlavními devizami tohoto snímku. Znovu se mi to moc líbilo. ()
Kieslowski umělecky zpracoval jeden z typických patopsychologických případů. Kluk z dětského domova i ve svých devatenácti letech podvědomě hledá maminku, hledá teplo a bezpečí mateřské lásky. Jenže Magda není jeho maminka a tak když dojde na TO... Až potud je to klasický stalking. Relativizace spočívá v tom, že Magda si nakonec přes Tomka a jeho dalekohled uvědomí prázdnotu svého života. Ač je film pro diváka velice emočně náročný, ač je skvěle a citlivě natočen, nemělo by se při jeho sledování zapomenout, že Tomek je duševně nemocný člověk (a proto vychází dobře se svou bytnou). ()
Krátký, ale zato nabitý! Narozdíl od Krátkého filmu o zabíjení je tento Kieslowkého film napínavý od začátku do konce. Předchozí snímek měl rozvleklejší začátek, zatímco zde je příběh strhující, nenechajíc vydechnout. Kieslowski je mistr okamžiku. Přesně ví, kde diváka zklamat a kde naplnit jeho touhy. A ačkoliv si o to situace občas říká, nenechá se unést, aby se zalíbil i divákovi lačnícímu po laciných momentech. Hitchcockovo Okno do dvora v trochu romantičtější (?) verzi. Nenápadný, ale uvnitř velmi zřetelný snímek. ()
Povrchným pohľadom sa môže tento kratší snímok javiť ako jednoduchý príbeh o láske, avšak geniálna réžia tomuto dielku dáva úplne iný rozmer. Sme svedkami grandiózneho divadla v depresívnejšom sídliskovom a panelákovom prostredí, kde na prvom mieste tróni šokujúca otvorenosť čo sa týka prejavov citov ako aj naprostá originalita poňatia tejto témy. Horkosť a smútok nad nemožnosťou naplnenia lásky je tak hmatateľná až to bolí. Záverečná scéna plaču nad rozliatym mliekom ma totálne dostala. Smútok, smútok a smútok.... Viac niet čo dodať, treba pozrieť. ()
Hitchcockov "look out" motív v ktorom vaše veličenstvo otvára okno do dvora prepnutý do "euro-artovej" a pokrokovej polohy tohoto námetu. Kukátko ďalekohľadu obmieňa šošovky, s pozorovateľa je náhle pozorovaný (nie samotným pozorovaním, ale prejavom pudov pozorovaného) a medzi depku udržujúce paneláky dopĺňa toto zasnené, pomerne neoptimistické varieté zbožňovania tretia dozerajúca strana. Plač nad rozliatym mliekom je v skutku zlatistou metaforou. Komparácie vo mne nevzbudzujú slasť, ale tento voyeuristický úryvok predsa len radím o chlp za nebojazlivo načatú tému o uťahovaní slučiek. Nejde o úmyselnú diferenciáciu dvoch vzácnych "kraťasov", príčinou je väčší dilematický údel, ktorý sa vo mne zhostil práve pri prvom, takpovediac otáznom (ne)potlačovaní pokánia. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (3)
- Remakem tohoto filmu je indický snímek Ek Chhotisi Love Story (2002), film sám nás zase odkazuje na Hitchcockův mysteriózní thriller Okno do dvora (1954). (džanik)
- Ačkoli film vychází z televizního Dekalogu (od r. 1989), konkrétně z epizody Dekalog VI (1989), oba příběhy mají naprosto rozdílné závěrečné pointy. V tomto filmu přijde na závěr Magda (Grażyna Szapołowska) k Tomkovi (Olaf Lubaszenko) do bytu, kde on spí s ovázanýma rukama, dívá se jeho dalekohledem a představuje si je oba u ní doma. V Dekalogu navštíví Tomka u „jeho“ přepážky na poště a ten jí řekne: „Už se na tebe nedívám.“ Závěr v tomto filmu byl takto natočen na výslovné přání producenta filmu, uvedl scenárista Krzysztof Piesiewicz. (MichalStxt)
Reklama