Zlé časy

"Měl jsem nejlepšího boxera ve městě a už nemám. A nelíbí se mi to." Nemluvný majitel dvou ocelových pěstí právě vyrobil z místní boxerské jedničky holohlavou a ještě k tomu krvavou sekanou, což se zase nelíbí místní promotérské jedničce. Co na tom, tulákovi Chaneymu je to stejně jedno, takže pokud potřebujete změnit vizáž, tak za ním pojďte do ringu. Ano, až takhle jednoduchý je tento snímek, ale kdo dokáže ocenit slušnou ránu ve státem nezdaněném prostředí, ten bude s tímto snímkem přiměřeně spokojen. Pokud ho tedy neodradí příšerně namachrované hlášky věčně zadluženého sázkaře Speeda. Tomu by snad jedině dobře trefený levý hák dokázal vnést do mozku trošku jasno. (04.12.2015)

Svou krásnou atmosférou, jež dokřesluje navíc hudba, umělecky laděný vizuál a pozvolné tempo vyprávění o drobných osudech malé hrstky postav, náleží přesně do té skupiny filmů, které mám z americké tvorby 70. let nejraději. Když ještě navíc v druhé půlce zdařile přecházejí svou stylizací do neo-noiru, mohlo by to klidně vypadat z mé strany na pětihvězdu. Jenomže má to ne jeden, ale hned dva háčky: nikdy jsem příliš nemusel Charlese Bronsona (prostě mě nebaví a nebaví...) a odjakživa nesnáším box. Zatímco z herců mi své sympatie vynahrazoval alespoň ve vedlejší roli James Coburn, s boxem, kolem něhož se točí skoro celé dění, to bylo nepochybně mnohem horší. Není to zdaleka taková tragická nuda jako Zuřící býk, dost zdařilé je zde vykřeslení problémů mnoha lidí v době Velké hospodařské krize, byť podáno spíše na pozadí. I zmiňovaná pěkná filmařina a atmosféra mají také podíl na tom, že jsem se dodíval do konce s patřičným zaujetím. Jenomže co z toho, když mi zůstaly po celý čas ukradeny osudy obou hlavních postav (jak tuláckého bojovníka v pouličních zápasech, tak organizátora zápasů a věčného dlužníka v jedné osobě) absolutně ukradeny? Jeden z filmů, které mě formálně uchvátily, ale obsahově nechaly chladným... 65% (24.10.2020)

Příjemným překvapením pro mě byl snímek Zlé časy, v němž tvrdé údery rozdává charismatický a na svůj věk stále ve fantastické formě vypadající Charles Bronson. James Coburn v roli jeho "manažera" umí potěšit, byť svoji postavou nevzbuzuje právě velké sympatie. Ze soubojů sálá i na dnešní poměry testosteron a ryzí mužnost, což je v době dnešních šampónků nedocenitelné. Příběh Zlých časů také potěší, takže nemám sebemenší problém s udělením čtyř hvězdiček. (25.01.2016)

Velmi solidní čtyři hvězdy za báječného Bronsona, ten mlčenlivý boxer v krizových letech v New Orleans, ve skvělé formě, který se seznámí s dalším panem skvělým, a to Jamesem Coburnem a spolu rozjedou pouliční box, ve kterém mafie točila slušné peníze. Je to o odvaze, síle, chamtivosti, ale také slušnosti. Film mě sedl, jemný humor k tomu, mohu doporučit. (19.06.2016)

V rozsáhlém výčtu filmů, kde se Charles Bronson objevil, lze nalézt i kritikou a filmovými fanoušky vysoce oceňované tituly, které ale mají jedno společné - jejich tvůrci si uvědomovali meze Bronsonových hereckých možností a obsazovali ho do rolí tvrdých neproniknutelných chlapů s úspornou mimikou i slovníkem. Sporadické pokusy přidělit mu postavu s komplikovanější psychologií končily v nejlepším případě rozpaky. Na jednu stranu je škoda, že Zlé časy nevyužívají éry hospodářské krize k rozehrání sociálního dramatu a podobně nevyužitá je i naznačená milostná linka, režisér ale správně pochopil postavení Bronsona jako herce jednoho typu a vše tomu přizpůsobil. Díky tomu snímek funguje, jak má. Nejde o nic mimořádného, ale poctivé tři hvězdičky si tahle žánrovka určitě zaslouží. Celkový dojem: 60 %. (03.03.2021)