Osudy dobrého vojáka Švejka

O kvalitě Trnkova přetlumočení-přepodstatnění švejkovské látky nemůže být sporu. Souhlasím s názorem literárního historika Radko Pytlíka, že jde o dosud nejlepší zfilmování Haškova románu. V té souvislosti nejde nepřipomenout Werichovo namluvení, které je pro Švejka stejně nezastupitelné jako Ladovy ilustrace. Ke škodě věci není animovaný film více využíván pro realizace tzv. vážných témat; možnosti, které nabízí, do značné míry hraný film postrádá. Ale ani kvality Steklého zpracování a podle pověsti i prvorepublikové adaptace nejsou - nebo nemají být - špatné. (25.08.2007)

Trnkův film je pro mě nejlepší filmovou verzí Švejka. Jedním z důvodů je, že hraný film si musel odpustit vypravěče děje a tím tak trochu zmizel v příběhu vždy přítomný Hašek, který dodával knize onen typický pitoreskní pohled na světodějné události. - Dalším důvodem jsou Trnkovy loutky, které vycházejí z Ladových malůvek a představují Švejka i všechny ostaní postavičky v podobě mnohem bližší té, kterou znám z knihy. Výrazová neurčitost loutek jen přesně koresponduje s nejednoznačností jejich jednání v knize. Psychologické pozadí jejich promluv i činností nám Hašek nikdy neodhalí. Z těchto důvodů se mi loutkový Švejk zdá být jeho nejadekvátnějším filmovým převodem. - Navíc však vnesl Trnka do děje svůj typický poetický ráz, který jeho loutkám nikdy nechybí. Stejně tak zajímavě doplňuje příběh Werichův trochu zamyšlený a trochu ironický tón vyprávění. (01.02.2004)

3 snad nejlepší epizody z úžasné knihy alkoholika Jaroslava Haška s úžasným komentářem rovněž alkoholika, ale už ne tak velkého, Jana Wericha. Úplně jsem si neslintal nad loutkovým ztvárněním, které mi navíc docela vadilo. Mnohem lepší byly kreslené scénky a uvítal bych spíše tohle provedení. Nicméně, komentář Jana Wericha tento nedostatek do určité míry kompenzoval. K tomuto dílu ani k tomu od Steklého s Hrušínským nemám větších výhrad a jistě by neměl ani Jarda Hašek. Navíc se jedná o kratičkou záležitost, takže nedostanete šanci se začít nudit. Slabší 4*. (08.01.2013)

Kam se hrabou všechny hrané pokusy o adaptaci Haškovy nesmrtelné předlohy. Trnkova animace věrně se opírající o Ladovy kresby společně s geniální Werichovou vypravěčskou interpretací snadno strčí Hrušínského, Rašilova i Nolla do kapsy. Následné Látalovo pokračování z 80. let byl však omyl, spousta kvalitních herců mluvících jednotlivé postavy na jednoho Wericha prostě nemají. (08.09.2010)

Zásluhou génia českého loutkového filmu Jiřího Trnky vznikla v polovině padesátých let adaptace legendárního Haškova románu, která je v hierarchii švejkovských filmů ceněna nejvýše. A nic na tom nemění skutečnost, že Trnka pracoval s loutkami a že z obsáhlého Haškova díla vlastně vybral pouze tři epizody. Opodstatňujícím kritériem úspěchu je zejména výtvarná podoba, záměrně podřízená klasickým ladovským ilustracím i fakt, že Trnka téměř nezasahoval do původního textu a tak vlastně obrazová část ilustruje spisovatelovo vyprávění, které pak znamenitě tlumočil Jan Werich. Tato verze osudů dobrého vojáka Švejka zároveň naznačuje, že nejschůdnějším a nejvěrnějším zachycením klasických děl evropského písemnictví je právě loutkové provedení, jak to široce dokládají i další Trnkovy filmy Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. (09.01.2010)