2046

2046 by mel byt davan za priklad filmu, kde forma zvitezila nad obsahem a sve vitezstvi podtrhla stylovou mortalovskou fatalitou. film je sice skvele zahrany a nad jeho vizualni strankou by takovemu honzovi hrebejkovi musely vypadnout oci do gulase, nicmene je tak neuveritelne nudny, ze by mi za jeho dodivani mel kar - wai wong dat metal. adresu mas v poste. PS : a stejne jsem to nedodival. (03.08.2007)

Musím říct, že film Kar-Wai Wonga na mě působí jako když se režisér rozhodl ušetřit, použitím kostýmů a prostředí z filmu Stvořeni pro lásku, a peníze, které na film měl vrazil do vytvoření několika jistě náročných futuristických scén. V jednoduchosti to vyjádří rovnice: 2046 = Stvořeni pro lásku + Blade Runner. Rok 2046, to je datum, kdy se Honk Kong už bez všech ochran a vyjímek stane součástí Číny. Tento rok zde symbolizuje nejistou budoucnost. Svou nejasnou dešifrací upomíná 2046 na Lynchovo Mulholand Drive. Příběh je do sebe uzavřen jako legendarní had Middgard. Rok 2046 je hraniční datum, za něž nelze dohlédnout. Za rok 2046 dějiny Honk-Kongu nesahají a tak je se třeba neustále vracet do vzpomínek a minulosti. -- Ono pohybování se mezi minulostí a budoucností nabízí vizuálně vytříbené spojení futuristických vizi s retro-filmem. Film vyprávějící o spisovateli erotických povídek se odehrává v 60 letech. Ale začíná, končí a neustále se vrací k číslu 2046. Hotely, prostituky, nejisté povolání, nic v hrdinově životě není stálého. Vše má ráz jen přechodného stavu. -- Přes vše, co bylo výše řečeno je nakonec 2046 (stejně jako ostatní Kar- Wai Wongovy filmy) především filmem o vztazích. Lyricko-eroticko-intimně laděný příběh je zasazen do vytříbeného prostředím plného alespoň zdánlivého přepychu. Barevné ladění je dáno převládáním červené a černé barvy. Pomalý ladný pohyb žen (pohupování v bocích) a stejně pomalý neladný pohyb androidek udává pomale plynoucí atmosféru celému filmu. -- Právě atmosféra, je hlavní devízou celého filmu. Pokud půjdete na sci-fi budete nepochyně zklamáni. Mě se však 2046 líbilo, a to víc než třeba právě Stvořeni pro lásku. Důvodem je právě onen časový přesah, jež dodává filmu další dimenzi. (30.11.2004)

K nevydržení dlouhá reklama na LG (a just si od nich nic nekoupím). Hned úvodem bych ocitoval jednu hlášku ze Zoolandera, na kterou jsem si během sledování 2046 vzpomněl: „Je tak populární, že může vzít hovno, zabalit ho do celofánu, vrazit do něj dva rybářský háčky a prodat to královně Alžbětě jako náušnice“. Ano, Wong Kar-wai je opravdu dost populární, aby si mohl dovolit něco podobného stvořit a následně to předhodit po „čemsi artovém“ lačnícímu publiku. Samozřejmě a zcela nepochybně jsou zde i tací, kterým se 2046 líbila prostě jako silný a strhující příběh o lásce a vzpomínkách, před kterými nedokážeme uniknout a neustále se k nim vracíme. Samotného mě však nestrhli ani Stvořeni pro lásku a tohle mi přišlo ještě kvadrilionkrát chladnější a opatřené tak silnou vrstvou pozlátka, že je snad nemožné, aby se pod ním ještě něco smysluplného skrývalo. Mnoho, opravdu mnoho záběrů jakoby explicitně říkalo „teď se chvíli nebude nic dít, takže, milý diváku, můžeš klidně dumat nad smyslem červeně zbarvené šmouhy, která se mihla okolo desáté vteřiny filmu“. Daný čas bych dokázal stejně efektivně využít pohledem na dešťové kapky bubnující na okenní parapet, ale neudělal jsem to – z úcty k tvůrcům. Když jsem si říkal, že už mohlo uplynout cca devadesát minut, osmadvacítka svítící na displeji přehrávače mě přiměla k několikavteřinovému šokovanému výrazu, jenž by se skvěle hodil ke slovům „za co!!?“. S toužebným přáním, aby byl film ze svých dvou hodiny zkrácen minimálně o tři hodiny, bych nejspíš nepochodil. 2046 mě absolutně ničím nezaujalo. Připouštím, že tam možná, MOŽNÁ „něco“ bylo, pročež taky dávám nejisté dvě hvězdičky, ale k mé duši si to cestu najít nedokázalo. Což mě zdaleka neštve tolik jako ta bezdějová režisérská onanie okolo toho. Pokud je tohle vzorový umělecký film (o čemž pochybuji), je to zároveň velice pádný důvod, proč se raději dívat na všechny ty komerční sračky, ty si většinou nehrají na to, že sračkami nejsou. 40% P.S.: Žádná červená šmouha tam pochopitelně nebyla – pouze jeden eventuální příklad za všechny. Zajímavé komentáře: Marius, belldandy, Nancy, Exkvizitor, ad (21.07.2007)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 29: HONGKONG: Dnešní večer jsem se ocitl s filmovými hrdiny ve vlaku a zároveň v hotelu... až se mi (snad i právem) zdálo, že obě prostředí v rámci kreované a předváděné vize splývají dohromady, tak jako číslo pokoje tvoří v rámci symboliky spřízněnou duši s rokem vysněného života z budoucnosti. Život se do jisté míry neměnném fikčním světě zastavil, aby současně jako ten vlak běžel dál a v tomto paradoxním soubytí pohybu a pokoje nechal zaznívat oživené a znovu do mysle vstupující vzpomínky. Oslnilo mě audiovizuální zpracování tohoto cizokrajného filmového skvostu: promyšlené kompozice záběrů, stylizované pestré barvy a různá osvětlení, rámcující futuristické scenérie, nesmírně podmanivá hudba v pozadí mnoha scén... Ač se necítím jako ten pravý divák pro romantické filmy, celkem úspěšně ke mě doléhal i milostný příběh s nadpozemsky mířenou otázkou, nakolik je možné milovanou osobu nahradit (v budoucnosti dokonce přímo dokonalou androidkou?), později s vyústěním v další atraktivní motivy psaní románů či karetního hazardu. Snad jen toho sexu v jedné části na mě bylo trochu moc, ačkoliv ve dvou ze tří divočejších scén musím ocenit úžasně decentní způsob snímání skrze burácející se zdi a nábytek! Možná se mi párkrát zdál film příliš dlouhý či na takovou stopáž postrádající více silnějších okamžiků, ale prožitek z atmosféry a vnímání formy naštěstí pečlivě propojené i s obsahem, byl často magický. [85%] (29.07.2023)

Volné pokračování Wongova Fa yeung nin wa (Stvořeni pro lásku). Smutný film o lidech neschopných milovat, nebo nechtějících milovat, nebo milujících toho nepravého... Osamělost, odcizení, povrchnost, prázdnota... Postavy skutečných žen slouží spisovateli Chowovi jako předobrazy androidek ve sci-fi románu z budoucnosti, ve kterém když se jeden muž do jedné androidky rozhodne zamilovat, zjistí že ona už miluje někoho jiného... Opět esteticky krásný film s krásnou hudbou a s více nebo méně nešťastnými postavami, žijícími prázdné životy v odpudivých reáliích, jako jsou levné a nehezké pokoje, bary, restaurace a kasina. (24.04.2013)