Okno do dvora

OKNO DO DVORA je dokonalý film, všechno (každá věta dialogu, každý stylistický prostředek, každý prvek narativní struktury) v něm má svůj význam, odkazuje k záměru celku, přesto jsem s ním měl opět drobnou potíž, zejména po dramatické stránce (hrdina a padouch oddělení po většinu filmu zdánlivě nepřekonatelnou propastí mezi voyerem a jeho objektem); ani tolik zmiňovaná Hitchcockova mravní přísnost mi nepřipadá zvlášť zajímavá, pokud není bezprostředně zabudována do zápletky jako dynamický dějový prvek (koho v dnešní době zajímá etika šmíráka?). Troufám si ale říct, že na potřetí bude zase o kus líp, Hitchcock byl neskutečně hluboký filmař, i když by to jeden na základě žánrů a zápletek jeho filmů neřekl... (07.01.2008)

Mistr napětí tentokráte bez napětí:) Okno do dvora je výborným snímkem se skvěle budovanou atmosférou. Nejedná se o nijak dramaticky vršený příběh s šokujícím rozuzlením. Okno do dvora spíše než vzrůstající napětí a strach nabízí pohled na značné množství humorných vsuvek, dialogů a krásnou, noblesní Grace Kelly. Největší strach jsem měla v jedné ze závěrečných scén, kdy "dotyčný" vstoupil do potemnělého pokoje Jamese Stewarta a na okamžik tak vstoupila do hry pověstná Hitchcockova hra se stíny a tmou. Během sledování jsem se ani jednou nepodívala na hodiny, zdařile postupující děj bez slabého místa mi nedovolil upřít zraky jinam, zato jsem však často přemýšlela nad tím, kam se poděl Alfredův styl. Nejsem zklamána, jen to byl jiný Hitchcock. (21.01.2012)

.... a pak hlavní (negativní) postava pohlédla tím nejděsivějším pohledem směrem k Stewartovi, který držel v rozklepané ruce dalekohled a já (člověk, který se rozpadá na kusy v podobných situacích) hledám svůj dech, kterej je momentálně někde v koutě a ječí hrůzou. Nechápu to. Střih. Tma, klapání bot na chodbě a následnej stín pod prahem dvěří, který značí, že tady půjde za chvíli do tuhýho. ŠLO. Hitchcock saje z diváka všechnu energii, aby ji vzápětí vhodil zpět v podobě velkýho a v té chvíli naprosto oprávněnýho: "Ufff!". Jak jsem říkal, nechápu jak to, že Alfred skoro celý film táhá za nitky úplně v poklidu. Nemůže nastat nic, co byste nečekali, říkáte si. Pak příjde perfektní facka, která vás probere a utvrdí v tom, že v Alfredovo filmech člověk nikdy neví a mlčíte. Zpocenej a totálně vysátej odcházím do sprchy, abych si nakonec film přehrál v hlavě ještě jednou a utvrdil se v tom, že Hitch je obchodník s hrůzou! Takhle se to dělá, páni režiséři... (15.02.2009)

// To jsem si zase jednou málem nervozitou uhryzal prsty!)) Grace Kelly byla opravdu nádherná a božská to žena, její něžné polibky musely pana Stewarta přivádět do extází a ještě dál. Ale hlavní tu byla ta baletka z okna naproti! A hned po ní ten chladnokrevnej řezník z bytu odvedle. Nebo ne? Třeba se to Jeffovi celé jen zdálo, 6 týdnů v kuse zírat z okna.. to s člověkem může nemile zamávat. No, nebudu spoilerovat - ať se každý sám přesvědčí, jak to vlastně bylo. Já musím zase jednou tleskat ale tentokrát už se nedivím, Hitchcock doteď nezklamal a já už nevěřím, že se to někdy změní. Rear Window - 100% (08.12.2012)

Celkem vydařená krimi. Obdivuhodné je, že film s tak malou výpravou dokáže připoutat pozornost po celou stopáž a ke konci ja napětí bravurně vystupňované. Na druhou stranu jsem na konci přeci jen čekal nějakou větší rozsekávku, takže zakončení mi přišlo trochu obyčejné. Ne však na rok 1954, takže se nedivím onomu umístění v síni slávy. (27.11.2005)