Viktorie

Na jednu stranu chápu, že je u tak citově založené a teatrální osoby, jakou královna Victorie skutečně byla, nutné zabývat se i jejím milostným životem, na stranu druhou ale nevidím důvod, proč by právě jen jejím láskám měl být v seriálu věnován takový prostor. Vypadá to, že tvůrci Victorie jaksi pozapomněli, že tato řečená byla nejen milující a citlivá žena, ale také (a pozor, právě tohle ji odlišovalo od ostatních daleko více) královna Anglie. A jako taková musela, kromě svého milostného života, řešit i věci sociální a politické. Bohužel těmto je věnováno v každém dílu tak 5%, někdy ani to ne. Zbytek je červená knihovna s hezkými kostýmy + z nepochopitelných důvodů i jakási "Downton Abbey" linka služebnictva, která je na celém seriálu snad úplně nejhorší složkou. A aby toho nebylo málo, vše nasvědčuje tomu, že seriál stříhal místo člověka automat, protože takhle amatérsky necitlivě useknuté konce scén jsem ještě nikde neviděla. /// Victoria je seriálová oddechovka, něco, na co se dobře a snadno dívá, nemusí se u ní příliš přemýšlet a uvědomovat si jakákoli fakta. Všechno je podáno tak jednoduše, že to pochopí i dítě předškolního věku. Navzdory očividně nízkému rozpočtu, který se nejvíce zrcadlí na počítačem neuměle dodělaných exteriérech, se vyvedly alespoň kostýmy a vyvedla se hudba (úvodní znělka je výborná). Jenně Coleman lze snad vyčíst jen to, že je na svou roli až příliš hezká a má podivné kontaktní čočky (což ale není její chyba) a Rufus Sewell jako Lord Melbourne i na minimálním prostoru dokazuje, jak dobrým je hercem. Navíc mezi jeho postavou a Victorií je daleko větší "chemie" a uvěřitelnější vztah, než mezi Victorií a Albertem. Tom Hughes se svým jedním výrazem obličeje nebyl pro roli královnina manžela zrovna nejlepší volbou, ale chápu, že rozpočet zřejmě nebyl dost vysoký na to, aby v seriálu mohli být víc, než max. tři dobří herci. Každopádně s odchodem lorda M. ze scény pro mě, jako pro diváka, seriál končí. 2,5* (03.10.2018)

Původně jsem se vlastně dívat nechtěl, ale nakonec pokračuji ve sledování britských kostýmních dobovek. Někteří zde si stýskají na nedostatek intrik, zákulisní politiky a tak dále. Mně to tak nějak stačí, v době, kdy se tvůrci seriálů předhánějí v tom, kdo do nich nacpe více horizontálního joggingu (pokud možno s praktikami, za které by jinde divák musel platit), krve a jiných tělesných tekutin, psychopatických charakterů a nesmyslně překombinovaných zápletek, je tohle docela příjemné a klasicky konzervativní, důvod, proč jsem měl rád Downton. Na Jennu Coleman se dobře dívá (je rozhodně hezčí než reálná Vika) a jak už to u britských hereček bývá, navíc umí i hrát, na rozdíl od zámoří. Doufám, že se to ještě nezkazí, ale po dvou dílech jsem docela spokojen. (17.09.2017)

Tento seriál jsem si našla na základě jiného seriálu - The Crown, který mě totálně odrovnal. U Victorie se to rozhodně říct nedá. Přišlo mi to hodně "umělé" a přesto, že vím, že to není o zeleném plátně, přesto mám pocit, že plno věcí tam před zeleným plátnem je a proto to na mě nepůsobilo ani tak moc přesvědčivě. Nevím, zdali je to tím, že neměli třeba tak veliký rozpočet, ale prostě mi to přišlo takové nepřirozené. "Láska" Victorie a jejího muže Alberta mi přišla poněkud zvláštní a doteď jsem nepochopila jaký tedy byl, když se předtím- jak v seriálu aspoň znázornili - choval. Ve výsledku - vlastně mi tento seriál přišel poněkud zbytečný :D O to hůř, že bude druhá série :D (23.05.2017)

Kdo se těšila na romantiku v historickém hávu, ten bude rozhodně maximálně nadšen. Vzhledem k tomu, že se jedná o příběh skutečné a docela dost významné postavy britských dějin, čekala bych, že se děj zaměří podstatně víc na historii a politiku. Ale třeba se to trochu změní v dalším pokračování. Každopádně nemůžu tvůrcům upřít, že se jim ta romantika povedla, obzvláště ze strany Melbourna v podání Rufuse Sewella to jiskří nesmírně přesvědčivě a ta chemie mezi oběma postavami tam výborně funguje, láska mezi Victorií a Albertem už je spíš taková romantická. Krásná je i ústřední píseň. Co mi ale přijde naprosto mimo (stejně jako dalším komentujícím), je vedlejší linie o palácovém personálu. Příliš to připomíná Panství Downton, zatímco tam to dobře funguje, tady vůbec. Sem se malicherné hašteření a intriky služebnictva vůbec nehodí a je z toho jen taková naprosto zbytečná vata (navíc to působí, jako by chod královského paláce obstarávalo maximálně 6 lidí). Pokud chtěli autoři ještě nějaký vedlejší příběh, mohli se zaměřit třeba na dvorní dámy, nebo životy premiérů. (15.11.2016)

Moderní představa o viktoriánské Anglii a dějinách obecně prodchnutá značnou dávkou romantického hávu i pohádky. Je skvělé dozvědět se pár historických faktů příjemnějším způsobem než z učebnice, nic to ale nemění na faktu, že dobové historie (chování, společenské konvence, postavení, atmosféra, sociální stránka obyvatelstva i pojetí samotné Viktorie), té mimo fakta, tam moc nenajdete. A v některých místech to připomíná rodinnou soap operu, ani ne tak dějem, jako spíš kýčovitým pojetím. Vedlejší dějové linky postav jsou neskutečně mělké. 60% (29.04.2020)