Pancho se žení

Podarené dielko, aj za málo peňazí pomerne veľa muziky. Scenáru i realizácii nechýbala dynamika, stále sa čosi dialo, bola tam akcia, humor, ten správny koniec, i love story, ale tu by som tvorcom vytkol výber oboch hlavných postáv. Obaja to hrali toporne, ťažko im bolo čosi veriť, ženská postava snáď ešte o level slabšia. (07.07.2020)

Za neúspěch filmu si mohl Hrušínský sám, když mu dal tak neatraktivní název a obsah. Pojmenovat takhle sešitový román, tak si ho žádný mladík nekoupí, na dračku by šel tak maximálně na sklonku socialismu, kdy jak známo nastal velký nedostatek jisté toaletní potřeby. Minimálně mě, když jsem v dětství louskal dobrodružnou četbu, vždycky dokázalo stoprocentně otrávit, když se hlavní hrdina zamiloval. To už bylo lepší, pokud v nějaké přestřelce zemřel, než když dal přednost klanění se nějaké něžné (a nudné, ach jo) krasavici před drsným honěním padouchů, spaní v nadýchaných peřinách před válením se na mezi, čichání nějakých těch zženštilých voňavek před chlapskou vůní půl roku nepraných ponožek. No a Hrušínský o honbě za ženskou natočí celý film, no prostě hrůza. A to příběh nezačínal špatně, vystřílet padouchu šestiranným levolvérem do širáku písmeno "P" skládající se z cca 10 dírek, aniž by poškodil na hlavě tímto kouskem textilu přikryté jediný vlásek (pravda, Kreuzmann jich moc neměl, ale to na věci nic nemění!), není zase tak lehké, při tom úkolu by se myslím i takový Limonádový Joe lehce zapotil. Nooo, jenže Pancho pak musí potkat Matulovou, která mimochodem sice nějaké ty hezké rysy vlastnila, ale typově se hodila spíš na takovou madlu z cihelny či matku od pěti dětí, a se vším zajímavým byl šlus, nebo spíš fin. (15.11.2014)

Půvabná parodie s vůní rodokapsových dobrodružství. Bylo by zajímavé sledovat, kterým směrem by se dále ubíral Hrušínský jako režisér, leč nám toto nebylo dopřáno. Ale oba jeho projekty patří k tomu zajímavějšímu z doby konce války. Premiérou oba tituly ale dělí celé dva roky. Zatímco Jarní píseň stihla ještě premiérový týden v listopadu 1944, na Pancha se dostalo až v září 1946. Celý projekt se zcela ideálně točí kolem vdavek mezi Pedrem a Rositou, případně Panchem a Manuelem a dalšími. Přízvisko "se žení" totiž mimo jiné odkazuje na oblíbený motiv z komedií všeho druhu. Neb v 11. roce se ženil Rudi, v 15. Chaplin, v 17. Fatty, v 18. Ferenc a kupříkladu v 31. Laurel a Hardy. Pominu-li nijaký výkon Vlasty Matulové v hlavní roli, mohu být cele spokojena s gagy, dílčími scénkami i celkovým vyzněním. Propojení světa vyčteného z dobrodružného sešitového čtiva a klasické české malosti vyšlo na výbornou. Speciální poklonu pak zaslouží jako obyčejně Ela Šárková jako nejsvůdnější zjev na širých pláních mexických. #LFŠ (28.07.2015)

No ano, když se řekne westernová parodie, každého okamžitě napadne 'Limonádový Joe'. Ale proč, když už něco takového bylo natočeno v roce 1944. Do kin sice vzešel až dva roky poté, ale to na věci nic nemění. Nejzajímavější na celém projektu je fakt, že za celým projektem stojí samotný Rudolf Hrušínský, který snímek napsal, natočil a zahrál si v něm rovnou hlavní roli. Co se týče naší české továrny na sny zvané Barrandov, dodnes ne zrovna obvyklý počin. Žánr na svou dobu nezvyklý a tak není od věci, že kritika celý snímek totálně strhala, což zřejmě způsobilo to, že se Rudolf Hrušínský už k režii nikdy nevrátil. Jeho nadšení a smysl pro fantazii je však na snímku znát. Co se týče atmosféry, tak přeci jen už krapet zahlodal zub času, takže je potřeba se na to dívat okem shovívavým. Zkrátka a dobře, zcela stejně, jako na každý jiný film z oné doby. Příběh a styl humoru je postavený tak dobře, že to i dnes hrají leckteré divadelní soubory. Námětově jde o milostný příběh zasazený do exotického prostředí, který pro Rudolfa nebylo nic neznámého. Tzv. milovníky hrál před tímto počinem a hrál je i poté. Těžko říct co ho k tomu vedlo, ale udělal si z toho legraci povedenou. (15.08.2019)

Přiznávám, že jsem dlouhou dobu vůbec netušil, že Mistr našeho herectví Rudolf Hrušínský kdysi dávno dva filmy také režíroval. Ani jeden z nich není vyloženě vynikající, ale oba jsou povedené a potěšily mě. "Pancho" je nesmírně zajímavý už svým žánrem "mexický western". Kde jinde můžete vidět Jindřicha Plachtu s náušnicí v uchu? (19.08.2021)