David Lynch: Život v umění

Davida Lynche znám jako svérázného režiséra, jehož styl (ať už někomu sedne či nikoliv) se rozhodně nezapře. O jeho kariéře jako malíře a výtvarníka jsem ale téměř nic nevěděl a proto byl pro mě tento dokument takovým zajímavým překvapením. Přiblíží vám jeho dětství a perné umělecké začátky až do doby, kdy se pustil do hraných filmů. Pokud tedy hledáte dokument hlavně o jeho filmové tvorbě, pak tenhle není pro vás. Jinak se ale jedná o solidně zpracovaný snímek. Slabší 4*, viděno na KVIFF 2017 (08.07.2017)

Těšil jsem na zajímavý dokument o režiséru Davidu Lynchovi, jehož filmovou tvorbu jsem si z větší části oblíbil. Dostal jsem však dokument, který často spíše připomíná umělcovu výstavu a Lynch je v něm představen spíše jako nekonvenční výtvarní umělec, jehož výtvory spojující různé druhy výtvarného umění vyústily v 70. letech do řady krátkých filmových experimentů a v roce 1977 pak do Lynchova celovečerního debutu – undergroundového hororu Mazací hlava. Od Lynche jsem viděl většinu jeho zásadních filmů, o jeho životě jsem toho zas moc netušil a dokument mě v tomto směru obohatil, Lynchovo vyprávění o dětství a rané tvorbě bylo zajímavé, i jeho originální obrazy mě svou atmosférou tu většinou upoutaly, stejně jako náhled do jeho Lynchovy malířsko-kutilské dílny. Tohle zákulisí s pohledem na Lynchovu tvorbu mimo film vlastně i dává možnou odpověď, proč takhle výjimečný režisér už tak dlouho nenatočil (a asi již ani nenatočí?) žádný další klasický celovečerní film a proč svou filmografii už dost let obohacuje z větší části jenom o různé krátké experimenty. Na druhé straně mě dost zklamalo, že se dokument s výjimkou debutu VŮBEC nevěnuje další filmové tvorbě D. Lynche, ale stále to není to nejhorší na celém dokumentu. Tím je rádoby artový styl s uspávajícím tempem, jaký tvůrci zvolili a místo toho, aby dokument naplnili co nejbohatším balíčkem zajímavých informací o Lynchově tvorbě, snaží se v řadě místech vytvářet prostor pro jakousi meditací nad výtvarním uměním a Lynchovými prožitky, bohužel většinou to nemělo žádnou silnější atmosféru, která by na mě fungovala. Měl jsem dojem, že obsah tohoto dokumentu šlo v pohodě sestříhat na polovinu stopáže a zůstalo by mnohem více času i k zajímavému povídání o tom, co Lynche proslavilo nejvíce. (11.12.2021)

Nejsem fanouškem všeho, co Lynch zplodí, ale poslední dobou jsem doháněl pár jeho kultovek a náhodou narazil na rozhovory s ním, kde mi přišel jako velmi zajímavý člověk, se zvláštní aurou, projevem a poutavými chody myšlenek. Tak je možný, že si svoje najdu spíše v NĚM, než jeho práci samotné. Tento dokument jde velmi pěkně ruku v ruce s podivností jeho světů, skrze prezentaci obrazů a vyprávění o počátku odhaluje hluboce tvůrčí bytost a je možný, že od teď už na všechno od něj budu dívat jiným stylem, s větší důvěrou. Tak už mám připraveno MEDITATION CREATIVITY PEACE. Zatemněte pokoj, palte svíčku a enjoy 😉 "I just love being in that mood. Sometimes I would sit on the sets at night. I'd be working or something and I could imagine a whole world outside that doesn't exist. But it really would be such a world..." (06.07.2017)

David Lynch proniká do duše. Od filmového pásu, přes skladatelskou zvukovou stopu v pohybu rukou na plátně a hlavně v myšlení. Po tomhle dokumentu doporučuji přečíst Davidovu knihu Velká ryba, která je plná Davidových ilustrací, myšlení, meditace a snění. Filmy, které vyvolávají diskuze, jako Lost Highway, Mulholland Drive, Blue Velvet, nebo Mazací hlava je v knize vyobrazený klíč od tajuplných dveří, které během filmu nikdy neodemknete. David Lynch není pozemšťan (na začátku si připadám, jakoby David byl člověk z jiného světa, který dostává otázky odkud je a odkud přichází jeho vize). (09.09.2017)

Ke své smůle jsem chvíli před zhlédnutím tohohle filmu dočetl knihu Místo snění, takže obsahově mi ten film zrovna moc nedal. Respektive neposkytl moc nic, co bych už nevěděl. Vnímal jsem ho tedy hlavně jen vizuálně, a v tomhle ohledu je to prostě typický Lynch. Jeho malířské a umělecké dílo je prostě sofistikované a já jsem rád, že film umožni nahlédnout, alespoň mozaikovitě, za oponu jeho vzniku. (22.02.2021)