Semestr

Nejsem si úplně jistý nakolik  Semestr představuje  nějákou skutečně výpověd o současné generaci,  ale já se u něho bavil, i když mi postavy byly střídavé sympatické a totálně nesympatické. Palec nahoru za svěží formu, nápad snahu a narážky na Fílu.  Anna Kameniková a Eva Josefiková k tomu skvěle hrají a ještě lépe vypadají a Amálka tady má i hodně zajímavý účet. (23.11.2018)

Tohle mě vážně překvapilo. Něco takového přesně českému internetu chybělo! Celé je to udělané ve stylu filmu Odebrat z přátel, tedy že vidíme postavy jenom skrz monitor nebo mobil. Je to docela nápadité a originální. Postavy jsou dost uvěřitelné. Výběr herců je také dost dobrý. Je to přesně pro mladé lidi, protože se s nimi mohou ztotožnit, také s jejich problémy. Hlavní postavy jsou vlastně čtyři. Děj se střídá mezi Prahou a Berlínem, kde je jedna z nich na erasmu. Víc asi nemá cenu prozrazovat, je třeba to zkusit. Je zde spousta vtipných momentů a narážek na aktuální věci. Hudba je také velmi vkusně použita. Konec mě ale trochu zklamal... "Práce v OVB se nepočítá." :D (03.12.2016)

I když je příběh triviální, tak na sobě nese víc než Atlas. Oceňuji inovativní formu, za kterou jsem velmi rád, protože to je konečně něco nového, něco, co jsem ještě neviděl a to je v dnešní době rozhodně unikát. Myslím si také, že opravdu v mnoha věcech uhodil seriál palec na facebook. S oběma hlavními charaktery jsem se v mnoha věcech stotožnil, ať už se jednalo o názory, postřehy na čecháčství nebo existencionalismus. Nestává se často, že bych si u nějakého filmu říkal tak často, to jsem celej já, to bych udělal taky nebo to si myslim taky, jako u tohoto počinu. Byť má Semestr pomalejší rozjezd, tak má rozhodně vzestupnou tendenci, o kozách nemluvě. Chtěl bych ještě pochválit výborně zvolenou hudbu (především Post hudba a Manon Muert) a upozornit na to, že aktéři mají zde na csfd skutečné profily (masakr). Nejvíc mě však dostal dopis z budoucnosti, který je temně děsivý a svým způsobem úderně vševypovídající. (12.01.2017)

Nehodnotitelný a ze všech stran snadno napadnutelný Semestr je ponejvíce důsledné naplnění veškerých představitelných stereotypů halící se za generační výpověď. Podle všeho je natolik realistický, až z toho nejde vyvodit nic skutečně druhovýznamového, co by vedlo k nějakému většímu divákově nepohodlí. Celý seriál se víceméně jen do závěru bezkonfliktně překulí, aniž by díl co díl na sebe nenabaloval klišé počínaje prací v kavárně, konče zahleděností se do filmové vědy. Nevím, jestli mě štve víc to, že se to realitě až moc připodobňuje, nebo to, že tvůrcům nebylo záhodno jít o poznání alternativnější - autorsky odvážnější - cestou. S každou další epizodou to pak vypadá jen jako otrocké odškrtávání položek (lajky, skajpy, srdíčka). _ Ale i tak jsem rád, že to vzniklo. (05.03.2017)

Postavy jsou dvě. Mladý pár (Anna Linhartová, Jan Hofman) rozdělený přítelovým studijním pobytem v Berlíně. Jde o jednoduchý námět, jeho působivost však zdůrazňuje forma: vyprávěn je (téměř) výhradně prostřednictvím počítačových monitorů a mobilních displejů, které zaznamenávají snahu hrdinů zůstat v kontaktu. Tento syrový formát přesvědčivě přibližuje zahlcení mnohdy banálními, jindy zase život měnícími informacemi, jakému se člověk na internetu vystavuje. Primární přesto zůstává odvyprávět příběh.Způsob vyprávění je přirozený a přehledný. Scénář nezapře, že ho vytvořili lidé ve věku hrdinů, kteří žijí podobně jako oni a vypráví do určité míry o sobě, byť prostřednictvím fikce. Seriál se nese v duchu minimalismu a zobrazení každodennosti. Snad žádný český televizní nebo filmový projekt proto doposud nevytvořil tak živoucí postavy patřící k pokolení zajištěných mileniálů. Nejde o hrdiny zvlášť sympatické (v mnoha ohledech spíš naopak), ale rozhodně živoucí. (14.04.2020)