Ženy 20. století

Epizódy zo života zopár weirdo-s, ktoré samé osve sú vtipné a vskutku osobité, ale ako celok, absurdne, až tak nefungujú. "Men always feel like they have to fix things for women or they´re not doing anything, but some things just can´t be fixed. Just be there. Somehow it´s hard for all of U. Mom, I´m not all men. Okey, I´m just me. Well, yes and no..." Black flag, art fag. PS: Snáď si Annette Bening po nakrúcaní nechala skontrolovať pľúca!? PPS: skvele farebná výprava! (07.04.2017)

Zdanlivo všedný film, ktorý by za normálnych okolností pôsobil zrejme obyčajne či priemerne. Ale Mike Mills podobne ako pri Beginners dokázal opäť zo všednosti vďaka kvalitnému formátu a prevedeniu vytvoriť atraktívny a zaujímavý film, dokonca aj s neklišovitou zápletkou. Mali sme tu celú škálu medziľudských vzťahov a prevedení Lásky - od rodičovskej, cez priateľskú, až po platonickú. Mňa osobne najviac fascinovala tzv. friendzone medzi Jamiem a Julie, čo bol podľa mňa bezchybne realistické stvárnenie princípu platonickej Lásky medzi chlapcom a dievčaťom. Trochu ma zamrzel ten ťažkopádny koniec, ale vždy lepšie ako hlúpe klišé. (31.05.2017)

And it is so real I can be it. So why can't I touch it? Jak moc těžký je mluvit o ženství a o tom, co to znamená bejt žena nebo holka? Po letech zmatenejch myšlenek a otázek se Mike Mills s 20th Century Women dostal nejblíž, aby vizuálně ztvárnil to, co já jako holka cítim a s čim se dokážu ztotožnit a nestydět se za to. Tři silný ženský charaktery, který mají svůj život, svoje zájmy, názory a sny a fungujou jako celistvý osobnosti. Konečně nejsou jen vycpávkou filmu, ale naopak tim nejdůležitějším. Přemejšlí, mají city, nějakou minulost a svoje trápení. Nejsou plochý a dokážou fungovat i v nějakym většim časovym rozpětí. Mills neni typickej filmař a staví hlavně na věcech, který sám dobře zná (hardcore, feminismus, literatura etc.) a díky tomu všechno funguje tak jak má a je to uvěřitelný a reálný a dokážu se do toho vcítit. (17.04.2017)

Jo, přesně takhle to vypadá, když v sobě postavy mají charaktery a nejsou to jen jednodimenzionální paňácové s předurčenou sadou dvou vlastností, které musí po celou stopáž naplňovat. Výsledkem jsou debaty, kde chápu, proč postavy zastávají vyřčené názory a ne pouze nahazování statementů autora scénáře. Taky bych za ten poslední záběr vlepil někomu facku, ale tam na úplném konci není point 20th Century Women, ten vyskakuje v průběhu. Ženy, které mají minulost, koníčky, názory, barvitou osobnost a vedou spolu přirozené dialogy. Seriously, kde to jinde tohle je? Možná, že mlaďasovi mohlo být o trošku víc, aby některá jeho prohlášení působila skutečnějc, např. jako u mlaďase v Manchester by the Sea, ale třeba to ustojíme s argumentem, že vyrůstal, tam, kde vyrůstal. Film navíc pracuje s muzikou tak, že sice chce ukázat své oblíbené kousky, jako to ostatně chtějí všichni (protože nejlepší vkus je vždycky ten můj), jenže je prezentuje přes zcela přirozené dialogy a nerve je do scén násilně. Tohle indie má díky nápadité režii švih a svěžest, k tomu vyvolává diskuze jen tak mimochodem. Skončí to a můžeme se bavit, kdo co řekl a co jej k tomu vedlo a ne o tom, že tady a tady se ty postavy zachovaly jako exoti, tudíž tomu spadl řetěz. Nespadl - jede to na skejtu. Asi to miluju <3 Gretu Gerwig určitě. (23.03.2017)

Komediální prvky jsem v tomhle filmu vlastně ani moc nenašel. Spíš momenty, které porovnávají tehdejší sedmdesátá léta se současností a působí hrozně absurdně. Což je víceméně jasný. Porovnání tehdejšího drátového telefonu s dnešním mobilem bude vždycky absurdní. Nicméně na těchto situacích se celý film veze a je to vlastně i jeho podstata. Představuje životní postavy různých žen tehdejší dobu a i když film chvílemi nudí, závěr to velice pěkně vynahradí. Nenápadná stylovka, která v sobě má mnoho dobrých nápadů a solidně zvládnutý závěr. (24.10.2018)