Provedu! Přijímač

Ac si o NATO a ceske armade muzu myslet cokoliv, tak tento dokument je vyborne okenko do vojenskeho vycviku na vyskovskem prijimaci. Az jsem musel vzpomenout na me zkusenosti z tehdy povinne zakladni vojenske sluzby... Nejvice si v tomto serialu vazim nezaujatosti a solidnim vykreslenim nekolika novacku, kteri stoji pred vstupem do armady. Film, ktery divakovi temer detailne predstavi prijimac, dlouho jsem nevidel tak kvalitni televizni dokument z ceske produkce. (20.05.2017)

Jelikož pisatel těchto řádků Vyškov osobně úspěšně zažil skoro v téže době, byť ve zkrácené formě jednoho a půl měsíce kurzu základní přípravy Aktivních záloh namísto tří měsíců pro budoucí VZP, ačkoliv 85% obsahu kurzu bylo shodného, tak můžu potvrdit, že dokument je v mezích možností, jež měl k dispozici, velmi věrný. Stroj času mě tak přenesl jak pár let nazpět, tak do 70. let, kdy byla hlavní část komplexu Vyškova vybudována. Samozřejmě, film mohl být víc umělecký, víc kritický, víc se zamýšlet, víc by mu slušelo poctivé syrové cinéma verité, ale lepší jedno české „drž, drž“, nežli sto „vem, vem“. (17.08.2021)

Hodně zajímavý vhled do procesu přijímání branců a jejich formování v cosi použitelného pro budoucí službu v ozbrojených silách. Jednomu můžou sice občas cukat koutky při nácviku "čelem vzad" a podobných gumákovinách, na druhou stranu tohle k organismu zvanému armáda jednoduše patří. Když se člověk podívá na tu hromadu neotesaných individualit na začátku, které víceméně nemají cíl, chybí jim schopnost správně sebe sama odhadnout a pracovat týmově je pro ně neznámý pojem, a pak si to porovná s lidmi, kteří po dvou měsících úspěšně přijímač zakončují, je to rozdíl. Klackovitost je pryč, ti lidi minimálně znají své síly, mají vůli něčím projít a můžou na sebe cítit něco jako hrdost. Přitom nemyslím, že by tahle vojna někomu brala ten typ individuality, který nějakou hodnotu má. Osobně jsem zavzpomínal na mládí na Policejní akademii, kde to sice nebylo tolik "vojenské" (kromě střelnic, orientace v přírodě a podobně, kde to bylo velmi podobné), ale efekt to mělo zhruba podobný a vzpomínám na to jako na jedno z nejlepších období svého života. (27.05.2017)

Velmi se mi líbí tato dokumentární, nepropagadistická sonda do kolébky vojáků České Republiky. Ono to má daleko hlubší záběr, než se na první pohled zdá. V roce 2017 je naše armáda vnímána českou společnosti zvláštně. Každý ví, že současné generace jsou rok od roku více fyzicky i mentálně slabší. Vojna samozřejmě není jednoduchým lékem na tento negativní trend, ale něco říká o zdraví daného národa. Dalším úhlem pohledu je individualita a s ní související psychické předpoklady vykonávat toto povolání. Já osobně na to nemám. Nevadil by mi specifický režim či případná fyzická/psychická armádní dřina, co však bych těžko kousal je "firemní" buzerace, jakožto základní stavební prvek každé armády. Naprosto tomu rozumím, proč to tak je, ale dobrovolně se tomu vystavovat...nevím. Tohle člověk musí mít v sobě a musí ho to naplňovat. Přístup společnosti k tuzemské armádě by měl být lepší, protože jí možná bude potřebovat dříve, než si myslí. 81%. Pro nemika22: Vrcholový sport a masový sport či spíše celková fyzická/psychická odolnost nejen české společnosti klesá. Nelze srovnávat tyto zcela dvě odlišné kategorie. Fyzický stav dnešní mládeže jako celku je vcelku katastrofa. Stačí se třeba podívat na základní školy. Já osobně mám řadu přímých zkušeností a existují i tvrdá data, že výkonnost mládeže je stále horší. (22.04.2017)

Díky dokumentárnímu cyklu si můžeme osahat oblast, která u mnohých vyvolává smích, u jiných vyloženě pohrdání, další se naopak dmou pýchou nad svou uniformou. Sáhnou si na dno svých sil, nejen fyzických, a určitě je unikátní sledovat armádu zevnitř, poměrně podrobně a bez zásadních příkras. Netuším, jak velké omezení dokumentaristé měli, ale na výsledku to není vidět. Vyškov válí. Podobně bych rád nahlídl i pod pokličku jiných organizací. (11.05.2017)