Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (138)

nonick1 

všechny recenze uživatele

Milá a zábavná komedie, z doby, kdy filmy ještě "měly koule", která ani po více než padesáti letech neztrácí svůj půvab a humor. Stroje na zemi i ve vzduchu jako z obrazů Kamila Lhotáka, parádní kaskadérské kousky, no a v neposlední řadě "bondovský" baron Manfred von Holstein, coby průkopník beatboxu, vyluzující břeskný parádemarš pouze pusou. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Báječná komedie, která vždy pobaví. V jednotlivých účastnících závodu a jejich chování a přístupu k životu a létaní, které skvelě hraje celá plejáda slavných herců, se až neskutečně věrně odráží mentalita národů, které reprezentují. Chladný Angličan se svým suchým humorem vedle sukničkáře z Francie, ohnivého Itala s početnou rodinou nebo neohroženého, sympatického Američana (američtí tvůrci filmu se zde nezapřeli) a až k absurditám dotaženého představitele Prušáckého drilu, což dohromady nádherně oživuje celý snímek. Když se díváte na ty hromady stlučených bedýnek, drátů a plátna, tak nelze než smeknout před lidmi, kteří před více než sto lety měli tu odvahu do těch vehiklů sednout a dokonce s nimi i letět. Krásně jsou tak zde vykresleny začátky létání. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Príjemná historická komédia, kde sú samozrejme mnohé letecké kúsky absolútne mimo realitu, ale potom by film nebol tak zábavný. Najzábavnejším running jokeom je ale jeden aviátor baliaci stále iné ženy, ale hrané tou istou herečkou. Inak triky už značne zostarli, čo zase v istých momentoch veľmi poteší, tá digitálna hus (alebo čo to bolo) v dráhe letu pobavila najviac. Báječní chlapíci ale napriek svojim kvalitám nebudú patriť medzi moje vianočné klasiky a pochybujem, že sa k nim ešte niekedy vrátim. Objektívne za štyri, subjektívne za tri. 70% ()

Laxik 

všechny recenze uživatele

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Noční můra Kamila Fily. Stereotypní, až xenofobní zobrazení evropských národů, které mezi sebou ještě soutěží! Jak neevropounionské. Jinak jde o solidní rodinný good-feeling film, který má sice přebujelou romantickou linku, a humor je na můj vkus moc často vyráběn padáním do močůvky, ale za ty dvě hodiny vám z tváře nezmizí úsměv, a občas vás dostane nějaká ta hláška (He is not supposed to carry passangers). ()

Galerie (70)

Zajímavosti (17)

  • Většina leteckých scén byla natočena do desáté hodiny dopolední, kdy je nejmenší riziko turbulencí. (TheSantiago)
  • Postava Stuarta Whitmana (Orvil Newton) je údajně pojmenována na počest vynálezce Orvilla Wrighta, který pomohl sestrojit první letadlo a sira Isaaca Newtona, který stojí za objevem gravitace. (TheSantiago)
  • Jde o poslední hraný film Reda Skeltona (neandrtálec). (Karlos80)

Reklama

Reklama