Das Schloß
The Castle
Režie:
Rudolf NoelteKamera:
Wolfgang TreuHudba:
Herbert TrantowHrají:
Maximilian Schell, Cordula Trantow, Iva Janžurová, Trudik Daniel, Helmut Qualtinger, Friedrich Maurer, Hans Pössenbacher, Benno Hoffmann, Else Ehser (více)Obsahy(1)
Zeměměřič K. přichází v podvečer do vesnice, která se rozkládá pod záhadným zámkem. Všude je zima a sníh, což ještě přidává zámku na tajemnosti. Všichni lidé z vesnice i příchozí ze zámku jsou podivní a jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společností ze zámku, která si ho objednala, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje. (c.tucker)
(více)Recenze (29)
Tohle je nejpodivnější film, který jsem kdy viděl, s tak neuvěřitelně zvláštní beznadějnou špinavou atmosférou, přitom jsem se občas i zasmál, ale většinu sledování jsem jen nechápavě zíral. Podivně šílené chování tamnějších lidí, psycho atmosféra, špinavé místnosti hospody nebo školy, do toho pochmurné zimní období, parádní kamera a výborná depresívní hudba. Iva Janžurová jako "dávačka" místním pacholkům je úžasná. Vůbec různé situace jsou naprosto bláznivé a párkrát jsem fakt nechápal, co se to děje! Franz Kafka je spisovatel jistě kultovní a nenapodobitelný, Zámek jsem nečetl, ale vidím, že to musím, co nejdřív napravit. Perfektní nezařaditelný snímek! Škoda, že jsme se nedočkali pana Klamma! Ještě musím zhlédnout "Zámek" od Michaela Hanekeho. ()
Musím se přiznat, že Kafka nepatří mezi mé oblíbence... marně se pokouším při čtení jeho knih nepropadnout depce nejtěžšího kalibru (jsem přesvědčen, že své knihy Kafka o svém K. psal v tomto stavu nebo byl totálně zhulenej), ale filmové zpracování knihy Zámek od Noelteho bylo úžasné. Vyzdvihnul bych tady M. Schella a Ivu Janžurovou, která tu hrála na výtečnou... ()
Dál a hloub.¬ Na předvedení Kafkova Zámku v podání R. Noeltkeho a M. Schella bych vyzdvihl zvláště zapracovaný konec, který nedokončená kniha neobsahuje a tak je vlastně spekulací — jednou z možností — na základě nepřímého svědectví (dopisy, sdělení přátelům). Bez zakončení "příběhu" lze čísti knihy — jako je Zámek — a míti z nich takměř týž přínos, jako z příběhu ukončeného; totéž však už tak docela neplatí o filmovém převedení takových knih; proto zde zakončení příběhu vnímám jako nutnou podmínku k završenosti uměleckého filmového počinu — přepisu knihy.¬ Ostatek — Schellův scénář, Noeltkeho režii, kameru, doprovodnou hudbu — vnímám jako pokus uchopiti Kafkův román, ne jako jeho uchopení. Jako člověk znalý Kafkova literárního odkazu a zabývající se jeho dílem říkám, že cestou běžné filmové tvorby — která byla Schellem a Noeltkem zvolena — se není možné přiblížiti Kafkovu světu víc než pouze velmi vzdáleně — jinými a snad přesnějšími slovy velmi povrchně.¬ Někdy je metoda, způsob, rozhodující; ostatní kvality jdou do pozadí. Kafkův Zámek — ostatně jako řada jiných klasických děl moderní doby — patří mezi taková díla. Ve svém celku, celkovém vyjádření, je toto zpracování rozhodně nad průměrem. Ale zároveň také rozhodně pod pomyslnou hranicí oddělující nadprůměr od skvělého, výjimečného snímku. Myslím, že ti, kdož chtějí viděti Zámek, neudělají chybu, když tento snímek shlédnou. Moje doporučení je, ovšem, přečísti si po tom také knihu samu. A při čtení knihy se nenechati odradit jejím zvláštním slohem; je dobré nechat se jím prostě unášet do oblasti pocitů, které teprv pozvolna v čtenáři budou klíčit a zrát.¬ Na závěr mi zbývá porovnati toto předvedení Zámku s předvedením M. Hanekeho. Tedy, Hanekeho režijní práce včetně hereckých výkonů a včetně práce kamery a použité hudby je viditelně lepší než předvedení dvojice Noeltke–Schell; vše ale sráží jak časté "nefilmové" vložky — citace z knihy —, tak i useknutý konec. Že film není vyprávění vypravěčovo, ale je to "dívání", Hanekemu do hlavy jasně nevešlo; proto, byť režijně zřejmě lepší, je v celku vzato Hanekeho počin v posledku zhruba na téže úrovni s počinem Noeltkeho. Je to škoda; neboť Haneke byl přec jen blíže tomu, proniknouti "dál" a "hloub".¬¬¬ Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬ Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬ Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬ Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬ Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬ Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬ Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬ Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬ Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬ Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬ Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77) () (méně) (více)
Kafka každým coulem. Velmi působivý snímek, s dokonalou atmosférou i hereckým obsazením. Ve srovnání s novější adaptací (http://www.csfd.cz/film/33750-schlo-das/), nepoměřitělně lepší, ač závěr byl v tomto filmu uzavřen a nezůstal tak jako v knize, což si myslím, není zas tak na škodu. jeden z vrcholů v Písku. (FNR Písek 2009) ()
Chladná a mrazivá atmosféra je pretkaná celým filmom a nie je to len preto, že sa odohráva v zime. Kafkovský svet ako taký je veľmi deprimujúci. Bezradná nemožnosť dostať sa cez moloch byrokracie je tu znázornený priam s fyzickou bolesťou, ktorú divák pociťuje každou minútou. Lenže v tejto absurdite je skrytý aj výsmech spoločnosti a určitý stupeň kafkovského humoru... ()
Galerie (3)
Zajímavosti (5)
- Některé scény byly později znovu využity - Jaromilem Jirešem při natáčení jeho hraného dokumentu Labyrint, v němž opět hlavní roli ztvárnil Maximilian Schell. (hippyman)
- Distributor se hledal velmi obtížně - bezvýchodný Kafka se nezdál býti vhodným předpokladem ke komerčnímu úspěchu snímku. Kritika však Noelteho debut přijala velice kladně. (hippyman)
- Ve filmu měl hrát i Jan Werich. Deník Večerní Praha 20.11.1965 uvedla: "Jak oznámila vídeňská Volksstimme, zahájí 3. ledna příštího roku jeden z předních západoněmeckých herců Maximilian Schell poprvé jako producent natáčení filmu podle Kafkova románu Zámek. Film bude natočen režisérem Rudolfem Noeltem v německé řeči zčásti v západním Německu a zčásti v Československu. Hlavní roli zeměměřiče K. bude hrát sám Schell, v dalších rolích pak budou účinkovat přední němečtí herci (...) a náš Jan Werich. Film má být velmi brzy dokončen a poprvé předveden na některém z filmových festivalů v příštím roce." (Přemek)
Reklama