Náš dědek Josef

"Přečkal jsem všelijaký pány nahoře, císařpána, Masaryka, Hitllera. A musel přijít stolař (rozuměj: Gotwald), abych dostal penzu" Jo, náš dědek, to je takový lidový dobračisko, s moravským přízvukem a lidským komentářem, kdo by ho neměl rád. No,tak třeba já. Poněvadž tenhle pokus o laskavý náhled soudruha Kachlíka do našeho poválečného venkova mi smrdí na sto honů. Lehkou agitkou, neosobitosti a nedostatkem talentu na rezijni i scenaristicke stolicce. Velka nuda, soudruhu Kachliku, velka nuda. (03.12.2010)

Tak jsem to po mnoha a mnoha letech zase shlédl a můžu k tomu říct snad jen toto: normalizační sračka, co jinýho k tomu říct. Skrytá politická masírka s "laskavým srdcem". A naprosto souhlasím s "gilles12". Jako rodák a dlouholetý obyvatel Uherského Hradiště, jsem se musel smát idiocii tvůrců, kteří "vinaře" z (snad) Pálavy krkolomně naučili hanácký dialekt. Neuvěřitelné... (02.05.2009)

Vzpomínání dědka se prolíná s životem na vsi po válce, v době zavádění sovětského vzoru hospodaření. Vtipu i vína pomálu, kořalky a mluvení lámanou slováčtinou hodně. Potěšil mě jak jsem předpokládal Miloš Kopecký a scéna z přijímání myslivců. Záběry na Pálavu mě ovšem vždy potěší a pohladí na srdci. (05.11.2018)

Dědka je třeba hodnotit jako celek. Jde o dobovou agitku vyšperkovanou snahami vylepšit zdeptaného ducha národa, který již v této době měl zcela jasno , co ho v následujících letech očekává. Z celého záměru je cítit upocenost a bagatelizace problémů, spojených s násilím a despotismem. Byla prostě špatná doba, mohlo to dopadnout ale mnohem hůř, třeba Rychman by s tím zatočil po bolševicku, to byste viděli odosobnělý pohled pražáků na život moravských opilců :-). (11.10.2013)

Po shlédnutí tohoto filmu mám pocit, že jsem vlastně koukala na dva: První je skvělá sága o starém, životem protřelém moravském vinaři, který se i v pokročilém věku odmítá vzdát plnohodnotného života spjatého se životem celé vsi, přátel a sklenky vína. Vinař někdy se slzami v očích, jindy s pobaveným úšklíbnutím vzpomíná na svůj dlouhý život, na svoje hříchy i dobré skutky a učí tak svého vnuka poznávat dospělý svět. Obsazení Bohuše Záhorského a Svatopluka Skopala do rolí děda a vnuka je skvělé, uvěřitelné a chvílemi až dojemné. Pak je tu druhý film a ten mi do prvního naprosto nesedí. Je o zakládání a prosazování komunistické strany na moravské vesnici a o problémech s tím spojených. Tento film je hloupý, zbytečný, agitující a tak nějak navíc. Kdyby ho tak šlo vystřihnout, z toho prvního..... (28.01.2013)