Vodník

Kompaktní umělecké dílo na poli výtvarné kultury i literární bilance. Takto by měla vypadat souhra příběhu a vizuální koncepce. Jedno bez druhého totiž nelze. Tauš zraje jako víno a dokonce dokázal něco neuvěřitelného - Jarchovského opět vyzdvihl mezi scenáristickou elitu, ze které se pomalu vytrácel. Ono asi záleží, koho Jarchovský zrovna adaptuje. Sýkora jakožto nevyčerpaný autor má stále (na rozdíl od neustále omílaného Petra Šabacha) ve své literární tvorbě co nabídnout. Oceňuji reference na tvorbu Wong Kar-waie a na Twin Peaks. (14.04.2019)

Já si sice taky pamatuju něco třicet let zpět, ale jsou to spíš střípky/záblesky a musí mi k tomu pomoct někdo, kdo u toho byl se mnou. Tady se poměrně velká skupina lidí tváří, že si pamatujou přesný detaily události desítky let zpět, přitom bylo evidentní, že se na to snažili zapomenout a od tý doby se spolu neviděli. Takže z tohohle úhlu pohledu mi to přišlo trochu nevěrohodné, navíc ten začátek je fakt svým pojetím dost nesnesitelnej. Ale pak se rozjede slušná krimi, kde je podezřelej každej. Nakonec se vyjeví stará známá pravda, že všechno je jinak a závěrečná retrospektivní scéna s pachatelem je luxusním posledním kouskem do toho složitýho puzzle. Klára Melíšková opět bezchybná. (26.06.2020)

Na tohle já neskočim. Ani na rádoby uměleckou práci s kamerou (brutální nadužívání snad všech triků z knihy "Učíme se s kamerou" v každý scéně bez zřejmějšího propojení s dějem) ani na závěrečnej obviňovací salónek na zahradě. ("Tys mi zahejbal". - "Tys byl ve straně". - "Tys kašlal na rodinu". ...). Ten krimi příběh byl samozřejmě úplně hloupej, jo, vim, že to je to hlavní. (45%) (30.04.2019)

DoNT4 Já na to přijdu Pavle. Třeba jen proto, abych té zrůdě co to udělala mohla jít na hrob a říct jí, že o tom vím. Výrová prakticky sólo vyšetřuje 30 let starý případ dekapitace nemluvněte cirkulárkou. Jedním z podezřelých je místní vodník... Sýkora pokračuje v sycení své série o olomouckých fízlech novými prvky, jímž jsou v případě Vodníka především značné časové rozpětí mezi zločinem a pokusem o objasnění a bezmála nadpřirozený rozměr. Tauš, který pojal svou účast v DoNT na rozdíl od Hřebejka jako možnost plně se realizovat, staví na baladickém potenciálu předlohy. Srovnání s též skvělými Modrými stíny (na něž odkazuje ve Vodníkovi stejnojmenným lynchovským podnikem, v němž se občerstvuje Výrová) dokládá, že eskapády kamery nejsou samoúčelné - od jejich využití v Modrých stínech se totiž značně liší. Styčné body jako využití architektury (stará vs rekonstruovaná budova vesnické usedlosti, nový, ale chladný open-space policejního oddělení; ulítlé vtípky, nabourávající hutnou atmosféru; pozornost věnovaná detailům, jako jsou dokonalé titulky) zůstávají. Až při srovnání DoNT3 a DoNT4 jsem si naplno uvědomil, jak velkou roli v efektivitě jednotlivých dílů hraje hudba. Zatímco Hřebejk angažoval Kryštofa Michala (Portless, ex-Support Lesbiens) a René Rypara, který kupř. DoNT3 zamořuje trapnými variacemi na východoasijské motivy, Taušova spolupráce s Petrem Ostrouchovem nese podstatně zralejší plody. Vrcholem série jsou právě ty neexcentričtější prvky, které televizního diváka soudě dle komentářů zde spíše ruší - surreálné, snové výjevy modrý samet / zelený satén, 'vodník', policejní ředitel v kuchařské zástěře, trierovská cesta Výrové lesem. Nedokážu posoudit, zda jde o Sýkorovu či Taušovu invenci, který jen využívá, co předloha skýtá, nicméně Hřebejkovy příspěvky jsou jich ke škodě výsledku spíše prosty. (26.11.2021)

Dlouho jsem přemýšlel co jsem vlastně viděl a ze všeho mě nejvíce vychází sociální drama. Rozhodně ne kriminálka, ještě ke všemu se snahou to zabalit do poeticko snovýho stylu vyprávění. A´t se na mě nikdo nezlobí, ale ta závěrečná vyprávěcí zkratkovitost to bylo něco. Vůbec mě to časově nesedlo. A sídlo policie pro Olomoucký kraj někde v poli, to byl čí nápad ? Hurvínka? Když příběh odhaloval rodinný i jiný vazby, bralo mě to, bavilo mě to a vykreslení charakterů bylo povedený. Jak se to vrací směrem k případu nevěděl jsem jestli se mám smát všemu co mě tvůrci servírovali a nebo se jíst pást s těma koňma, který po Klárce Melíškový dostali v seriálu asi nejvíc prostoru. Ještě jedna provokatérská, někdo by měl říct lidem na ČT, že v ČR není jen jedno divadlo. (15.04.2019)