Dukla 61

Oživiť banícku katastrofu 7.7.1961 na ostravsku bol počin odvážny, ale režisér David Ondříček si so svojim tímom poradil a vytvoril realistickú drámu. Kaustrofobické scény z banských chodieb sa umne striedali so životným osudom elitného baníka a jeho rodiny a treba priznať, že materiálu by určite bolo ešte na jeden diel. Možno sa mohlo upustiť od prílišného tlačenia severomoravského slangu do popredia, časom si však uši zvykli a rozumeli textu. Česká televízia sa vyznamenala a slovenská verejnoprávna môže len tíško závidieť... (11.06.2018)

Česká tvorba občas umí neskutečně mile překvapit. Atmosférou mi to připomínalo seriál Chernobyl. Vydařená sonda do nitra havířské rodiny do rodiny na Ostravsko-Karvinsku, kde se žije a mluví trošku jinak.  Snímek je krásnou, ale i smutnou vzpomínkou a uctění padlých při tragédii dolu nebývalých rozměrů. (16.01.2022)

Nejsem specialista na Ostravu a nejbližší příbuzné "z tama" mám v Jeseníkých, ale takhle se tam snad proboha nemluví a ani nemluvilo. Připadá mi to, jako kdyby herci brali zvláštní prémii za to, komu se na place podaří vymyslet větší počet ostravštin. A vyhrává to Martha Issová, to se fakt nedá poslouchat. Nebýt téhle slangové přeháňky (do níž se v pohodě vejde i naprosto nepasující Jirka Langmajer), dokázal bych si film celkem užít. Nejlepší scéna prvního dílu: jak si Petr zapaluje cigaretu s důlní věží na pozadí a kráčí tmou k dolu. A konec je ošizený, pánům se nechtělo do katastrofického filmu. Škoda, osudy Petra a hlavně Milana šlo ještě chvíli sledovat. (14.06.2018)

Udrželo to mou pozornost přesně 18 minut a 19 vteřin. Během té doby jsem neustále myslel jen na to, že se herci z Prahy snaží mluvit a "působit" ostravsky, ale je to marný boj, a že v té dnešní zlaté éře seriálů plýtvá časem už i film rozdělený jenom na dva díly - těch 18 minut by se dalo lehce sestříhat na polovic a nikdo by si nevšiml, tzn. nenarušilo by se nic jako "rytmus filmu", protože tam žádný zatím nebyl. Dostal jsem strach, že to bude další z těch děl (většinou seriálů), u kterých je množství zabitého času považováno za hodnotu, a vypnul jsem to - což neznamená, že zbývajících 135 minut nebylo třeba totálně geniálních a já to jenom vzdal moc brzo. To se už ale nedozvím. (30.05.2018)

Je paradoxní, že zrovna film o havířích klouže po povrchu a zneužívá veškerá klišé a kýč katastrofických filmů. Ovšem to tomu nohy nepodkopává, i tak je to dobré a v rámci žánru zdařilé, dobu to zachycuje solidně, stejně jako specifičnost havířského povolání. Snad jen tam nemuselo být tolik rodinné vaty a víc syrovosti by také jenom prospělo. Co to ovšem činí takřka nesledovatelným je práce s dialektem. Pokud chtěli české herce, prosím, ale nenutím je do něčeho, co jim nejde přirozeně z huby, což muselo být na place jasné během první klapky. A nebo (což by bylo logičtější) obsadím herce moravskoslezského původu. Ovšem zdejší kakofonie dialektů, kdy v rámci jedné scény na sebe mluví postavy každá po svém, to je na zabití. Speciálně když jejich výkony jsou jinak vynikající. A tak Issová se snaží držet dialekt, ale je slyšet, že je to chtěné a ne přirozené, Taclík mluví po svém a jen si každou třetí čtvrtou větu vzpomene že by neměl, do toho zcela směšný Langmajer (což mohl být záměr, ale nepovedl se) a aby to do uší bilo o to více, tak se to trumfne obsazením vedlejších rolí „rodáky“. Kdo tohle vymyslel… Každopádně však Dukla 61 za vidění stojí, to zase ne že ne. Za slyšení však ne. (05.06.2018)