Kamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Ida Kamińska, Jozef Kroner, František Zvarík, Hana Slivková, Martin Hollý st., Elena Zvaríková-Pappová, Martin Gregor, Adam Matejka, Mikuláš Ladižinský (více)Obsahy(1)
V roce 1942 přijímá fašistická vláda tzv. Slovenského štátu norimberské zákony. Zabavené židovské podniky předává do rukou prověřených slovenských občanů. Truhlář Tono Brtko (Jozef Króner), poctivý a slušný člověk, pod nátlakem chamtivé manželky a vysoce postaveného švagra neochotně přijme arizační dekret na galanterní krámek stařičké paní Rozálie Lautmannové (Ida Kamińska). Polohluchá paní nechápe, co se v zemi děje, a považuje Tona za svého pomocníka. Doma a na veřejnosti ovšem Brtko předstírá, že „arizuje". Ve skutečnosti u paní Lautmannové renovuje letitý nábytek, zatímco ona o něj pečuje jako o syna. Nadejde však den, kdy všichni Židé z městečka obdrží předvolání k transportu a Tono musí přiznat barvu... (Česká televize)
(více)Recenze (519)
Druhý československý a první slovenský oskarový film je mimořádnou slovenskou sebereflexí skutečného, nikoliv dodatečně krášleného a vylhávaného rázu farské republiky - tisovské klerofašistické totality. Přeceňované - což neznamená omluvitelné nebo pominutelné - excesy české protektorátní společnosti proběhly ve slovenské podobě nepoměrně brutálněji. Tragédie muže, v podstatě slušného člověka, hlavního hrdiny filmu, je životní rolí protagonisty v podstatě zakladatelské generace moderního slovenského herectví - Jozefa Krónera. Kysucký rodák tu rozehrál celou čaromoc svého nepopakovatelného herectví. Že je tento film současně dílem evropským, je zřejmé. Vybavím-li si název tohoto díla, zbývá mi jediné - smeknout, zmlknout, zamyslet se. Hluboce a opravdově. ()
Měl jsem to štěstí a mohl jsem tento bravurně zvládnutý snímek zhlédnout v kině. Nejde jinak, než opakovat vše, co již bylo v komentářích řečeno. Ida Kamiňská a Jozef Króner rozehráli partii, na kterou by jen tak někdo neměl. Tóno je typická postava, která je na jednu stranu ziskuchtivá, na druhou ovšem velmi dobromyslná. V jednu chvíli se snaží zachránit sobecky jen sebe, v druhém okamžiku chce zachránit i Lautmannovou..to ovšem končí tragédií. ()
(1001) Pamatuji si, že když jsem film viděla před mnoha lety poprvé, tak mě velmi výrazně poznamenala scéna snu - a to dokonce tak, že snad každá věc, kterou jsem od té doby napsala, v sobě obsahuje snovou scénu, dnes už je často přetahuju i do bdělosti. Když bych měla říct proč, tak asi proto, že sen je velmi prostý způsob, jak z prozaického útvaru vyrobit poezii, okomentovat skutečnost jinak, aniž by se její podstata změnila. Obchod na korze se kromě poezie mění také na divadlo, a na jaké! Takový krásný dramatický trychtýř člověka pohladí po srdci, aby ho tedy následně svým obsahem rozcupoval na kousky. -"Já... já tomu nerozumím. Vy jste moudrý člověk, pane Katz, co se to tak najednou stalo?" -"Já nejsem moudrý. A nepřišlo to najednou." ()
Strhující drama o nelidskosti fašistů a o strachu. Jelikož jsem měl tu možnost navštívit koncentrační tábor, velmi na mně tenhle film zapůsobil. Nedokážu si představit v jakých podmínkách to tehdy probíhalo, ale tenhle film to asi dobře vystihuje. Skvělé herecké představení dodalo filmu věrohodnost. Určitě zasloužený Oskar 95% ()
Po tom všem, co jsem o tomhle filmu slyšel (hlavně tady) jsem se opravdu neskutečně těšil. Jenže velká očekávání plodí velká zklamání… Kdyby Obchod na korze trval kolem 40 minut, tak bych neváhal a okamžitě vytasil nejvyšší hodnocení. Ale takhle nemůžu jít nad tři (a to jsem ještě v hodně dobré náladě). První hodina je pro film absolutně zbytečná a vše, co se zde odehraje, by se vlezlo do pouhých pěti minut. Naštěstí pak to nabírá na obrátkách a ten konec je opravdu skvělý. A právě proto zamrzí, že tak skvělý není celý film. Upřímně, tohle je jedno z největších zklamání za hodně dlouhou dobu. A v klidu vám vyjmenuju okolo 20 lepších (českých) filmů než je tento. 60 %. ()
Galerie (29)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (48)
- „Filmári potrebovali mesto, ktoré malo centrálnu zónu - korzo - a niekto, kto poznal Sabinov, im ho odporučil. Prišli sa pozrieť a zapáčilo sa im tu. Neboli tu asfaltové cesty ani obchodné domy. Jediné, čo prekážalo, bol pomník obetiam druhej svetovej vojny, a tak vo filme stavajú drevenú mohylu, aby pomník zakryli," povedala niekdajšia pracovníčka mestského úradu v Sabinove. (kacer4)
- Ladislav Grosman nemal žiadne skúsenosti s písaním filmových scenárov a tento napísal po nociach a víkendoch. Po úspechu sa stal profesionálnym scenáristom na Barrandove. (Raccoon.city)
- Po premiére v New Yorku priletel v deň D (odovzdávanie Oscarov) Jozef Kroner (Tono) späť do Československa na Pražské letisko, kde sa k nemu mali pripojiť režiséri Ján Kadár a Elmar Klos aj Ida Kamińska (Lautmannová) a letieť späť do USA . K nedočkavému Kronerovi pristúpil istý súdruh a povedal: „Pane Kronere, vy jste v Americe již byl. Teď pojede soudružka Kadrnožková z Filmexportu." Tak ostal herec na Pražskom letisku sám aj s kuframi a oblekmi za 17 tisíc korún československých a na odovzdávanie Oscarov sa tak nedostal. (gogo76)
Reklama