Kult hákového kříže

American History X jsem viděl už kdysi, ale tzv. ''na kusy'', proto se nemůžu divit, že mi příběh nedával smysl.... Jeho myšlenku mohu tedy ocenit až dnes. Rasismus je v dnešní době všude - což z něj dělá celosvětový problém a realistický způsob, jakým nám Tony Kaye servíruje tento příběh, vyráží dech. Edward Norton tu zahrál svou nejpřesvědčivější roli (do dnešního večera jsem si naivně myslel, že to bylo ve Fight Clubu). Co dodat... Tenhle druh filmu mě vždy donutí přemýšlet a upřímně doufám, že i mnohé z Vás... 95%. (28.04.2009)

Scénář: David McKenna .. Byl to rasistický frajer. Nenáviděl barevný a byl členem skupiny lidí, kteří s nimi vedly pouliční boje. Až jednou, při krádeži jeho auta, kdy krutě vyřídil oba negry, co se o to pokusily se dostal před soud a na pár let do basy. Tam zažil skutečný očistec a hlavně poznal, že špatní nejsou jen ti barevní.. Po návratu k běžnému životu ovšem zjišťuje, že vymanit se z minulosti, není tak snadné. Navíc jeho mladší brácha začíná kráčet plně v jeho stopách... Drsný a sugestivní pohled na rasismus v Americe s výtečným náckem Edward Norton. Fuck White Power! Nenávist je přítěž. (27.03.2006)

Snímok "American History X" (Kult hákového kríža) je svojim spôsobom pomerne kontroverzný film. Pre niektorých neznalých divákov to môže byť šokujúca záležitosť. Pre členov niektorých extrémistických subkultúr sa to možno stalo kultovou záležitosťou. Ja z pohľadu filmového gurmána a nekompromisného kritika to vidím ako veľmi podarenú drámu, ktorá rozvíja tabuizovanú tému rozmachu neonacizmu a rasizmu v Spojených štátoch amerických, podnietenou nepriaznivou sociálnou situáciou a rastúcou kriminalitou neprispôsobivého afroamerického obyvateľstva. Zaujímavosťou je, že tento titul natočil britský režisér Tony Kaye, ktorý vyrastal v ortodoxnej židovskej rodine. Ústrednú dvojicu bratov v ňom veľmi presvedčivo stvárnili herci Edward Norton a Edward Furlong. **** (16.11.2022)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)

Tak silný citový zážitek se nedá slovy ani popsat. American History X diváka úplně pohltí a jen tak nepustí ze spárů. Po závěrečných titulcích má člověk nad čím přemýšlet. Opravdu hodně realistický pohled na rasismus ukazuje, že nás minulost pronásleduje jako stín a za své činy neseme následky. Miluju dojemnou scénu, kdy bratři strhávají plakáty s fašistickými motivy ze zdí. Nemluvě o hereckém koncertu úžasného Nortona. (31.08.2011)