Kult hákového kříže

Černý bratr v lochu má pravdu - nesuď knížku podle obalu.. Problém totiž není v barvě pleti, ale v začarovaném kruhu nenávisti plodící jen další zlo. Mrazivé drama s neuvěřitelně silnými reminiscenčními scénami (rodinná večeře s čtenářem Kabaly, pobyt ve vězení) a s beznadějným koncem, který Vás převálcuje. Excelující Norton, kterému lze ten jinak nepravděpodobný přerod uvěřit. (01.09.2008)

Jako film o nebezpečí neofašismu a rasového násilí promítaný řekněme na školách v rámci osvěty by působil Kult hákového kříže prakticky bezchybně, ovšem jako drama s uměleckými ambicemi a navíc s tak vysokým hodnocením fanoušků pro mě tenhle film přesvědčivý není. Potíž přitom není v hercích, protože Norton ale i Furlong patří k tomu nejlepšímu, s čím americká kinematografie v dané věkové kategorii může počítat, problém je zkrátka v nedůvěryhodném scénáři, který až moc kormidluje příběh směrem k rodinnému melodramatu, kde k obrácení na správnou cestu stačí školní úkol nebo vykonstruovaná vězeňská historka, která opravdu nevyznívá autenticky. Není to ani film mapující mimochodem velmi zajímavou scénu americké krajní pravice hodně ovlivněné křesťanským fundamentalismem a není to ani film o hnutí skinheads. Snímek stojí na hereckém talentu Edwarda Nortona, který prošel neuvěřitelnou fyzickou proměnou a z křehce vypadajícího intelektuála se najednou stal nekompromisní chlápek s vypracovanou muskulaturou a nenávistným šklebem ve tváři, který v jedné ze dvou skutečně vyhrocených scén dokáže vykonat exekuci nad černošským gangem. Celkový dojem: 65 %. (03.01.2011)

ZASRANEJ BĚLOCHU…. Hnutí skinheads, černý gangy, ,,bílá“ literatura, fašouni. Tedy – nejisté, frustrované a citlivé děti. První dějství bych nazval AGRESIVNÍ s podtitulem ,,bílé děti by se neměli bát chodit ven“. Drsný (kousnout do obrubníku mě nikdo nepřinutí!!!), ve kterém dialogy operují s fakty, nebo je jen překrucují. Každopádně nechá nahlédnout do ,,holé hlavy“ a ve které mne snad nejvíc fascinuje Nortonův výkon. Druhé dějství bych nazval POZNÁNÍ, aneb ,,svět není jen bílej nebo černej“. Výborná kamera a dramatické situace neberou konce. A třetí je PROCITNUTÍ aneb ,,každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Mohlo by se zdát, že to sem nepatří, ale jelikož je konec PRO MĚ otevřenej (až moc) nechávám na každém, aby si vše vyhodnotil. Perfektně vykreslené a hlavně zahrané hlavní postavy duem Norton a Furlong. Film, který mě nenechal v klidu ani dlouho po závěrečných titulcích. (13.06.2008)

Osobně mám kult hákového kříže celkem na háku, ale některé scénky se mi líbily, jako například žraní betonu nebo proměnění člověka na řešeto. Jinak hlavní myšlenkou filmu je klišé, jak nácek k rozumu přišel. Ono co si budeme povídat, když Vám pár vašich "kámošů" protáhne komín a jedinej komu na Vás v báni záleží je občan černější než kérka hákáče na koze hlavního hrdiny, tak se člověku změní priořiti...A tak napravený Éda Á vyleze z basy jako jinej člověk a snaží se spasit dušičku brášky kterého hraje Éda Bé...Éda Bé ale na moudra od Édy Á nemá dvakrát náladu a tak se nám tu rozehrává dráma jako hrom a čím dál více hrozí, že titulků se dožije jen jeden Éda...Ale který? To je napínák co? Jo já vím ani moc ne... (09.11.2015)

Již sám český název filmu vymezuje jeho tématické pole. Kult hákového kříže - neonacismus v současných USA. Všimněte si ale názvu originálního - American History X - americká historie neznámá, zjevný odkaz na extrémní názorová hnutí afroamerické populace, organizace typu Nation of Islam, v kontextu filmu logická alternativa k historickému pohledu paradigmatem norimberských zákonů... Jde tu vlastně o paradoxy absolutní svobody slova, vyplývající z amerického právního systému, beztrestně totiž můžete hlásat téměř cokoliv, tedy i bludy, a to velmi nebezpečné, o nadřazenosti bílé rasy a novém uspořádání světa... Status quo současné Ameriky je tristní - Ku-Klux-Klan se transformoval do neonacistických buněk rozesetých už nejenom po jižanských státech, v knihovně si můžete volně půjčit Hitlerův Mein Kampf, koupit CD s Oi kapelou či vlajku, plakát či propriety týkající se Třetí říše, v Army Shopu i pořídíte pěknou nacistickou uniformu či pouze bombera a okované Martensky... To vše vám zaručuje svoboda slova. Tenhle film tedy popisuje status quo, ale zároveň se i ptá - kolik kroků ještě zbývá k realizaci pochybných rasových ideí v běžném životě? Odpověď je bolestivá ... příliš jich není. Příběh Dereka je natolik sugestivní, že jeho sledování bolí. Scéna vraždy černochů mě doslova přimrazila, stejně jako mě fascinovala vizáž, tetování, muskulatura a celkové charisma Edwarda Nortona - to, co předvedl v tomhle filmu mě znovu utvrdilo v přesvědčení o jeho herecké genialitě. Na něm stojí a s ním i padá vyznění celého filmu. Filmu z linie snímků tvořících filmové svědomí Ameriky - Hořící Mississippi, Ples příšer a mnohých jiných. Mou jedinou výhradou bylo vlastně jen to, že skrze legendu, která tomuto snímku v mém okolí předcházela, jsem čekal tenhle film mnohem a mnohem naturalističtější a syrovější, režisér Tony Kaye v podstatě vše podává eufemisticky (snad jen ona scéna vraždy černošských zlodějů se tomuto tvůrčímu záměru vymykala), zabalené do velkofilmového rodinného balení s povinnou, ale nerušící, dávkou patosu... Přesto velmi silný a osvětový film. Spolu s dalším vynikajícím australským filmem Romper Stomper či americkým Svatým bojem úhelné kameny západní filmové reflexe ineditního světa novodobého neonacistického svinstva... (19.11.2007)