Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Black '47
Režie:
Lance DalyKamera:
Declan QuinnHudba:
Brian ByrneHrají:
Hugo Weaving, James Frecheville, Stephen Rea, Freddie Fox, Barry Keoghan, Jim Broadbent, Moe Dunford, Sarah Greene, Antonia Campbell-Hughes, Aidan McArdle (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ranger Martin Feeney (James Frecheville) se vrací domů do Connemary v rodném Irsku z války v Afghánistánu, kde bojoval v 88. regimentu britské armády. Se zděšením zjišťuje, že kraj, který opustil, je v troskách. Většina domů je vybydlených, po jeho rodině ani stopy. Všude jen hlad a bída. Zjišťuje, že jeho rodina byla vystěhována a většina příbuzných je mrtvá. Je svědkem vystěhovávání bratrovy ženy i s malými dětmi a při pokusu tomu zabránit je zatčen. Z vězení se mu podaří prchnout a nyní již jako psanec se začne mstít všem, kteří mají jeho rodinu na svědomí. Britové jsou si vědomi, že v perfektně vycvičeném vojákovi mají velký problém, a tak jeho dopadení nabídnou vysloužilému veteránovi a jeho bývalému veliteli Hannahovi (Hugo Weaving). Ten toho času čeká ve vězení na soud za zabití. Za dopadení Feeneyho je mu slíbena milost. Hannah nabídku přijímá, má ale vnitřní problém, protože Feeney mu v Afghánistánu zachránil život… Stihne trestná výprava zatknout Feeneyho dříve, než se dostane k majiteli půdy Lordu Kilmichaelovi (Jim Broadbent)? (Big Bear)
(více)Videa (2)
Recenze (27)
Klasický westernový syžet zasazený do západního Irska v nejhorším roce velkého hladomoru. Veškeré žánrové propriety jsou zde sice přítomny, ale působí zcela přirozeně a v rámci scénáře fungují na výbornou. Příběh je sice jednoduchý a přímočarý, což ale není vůbec na škodu. Naopak, úsporně načrtnuté charaktery, ostře vyrýsované kontrasty mezi dobrem a zlem a nádherně nasnímané, leč zoufale bezútěšně reálie hrabství Connemara onoho "černého" roku 1847, se ke zvolenému žánru perfektně hodí. ()
Docela slušná procházka po Irsku, které je okupováno Brity se všemi hrůzy, které k tomu patří. Hlavní hrdina je sympaťák a v akci je docela šikovný, s nožem to tam docela pěkně řeže. Hugo Weaving tradičně slušný, má to trochu levnější vizuál, sychravé počasí i přírodu, finále pěkně akční- na podívání a dozvědění se něco o Irské historii určitě zajímavé. 6/10. ()
Díky filmovým bohům za to, že má dneska ještě někdo gule točit venku a nechat herce vyválet v blátě a hrát (Gonzálese nepočítám, ten tím máchá jak paporem, a v tomhle filmu žádnej nesmrtelnej "Meresjev" není). Kdykoliv dám přednost tomuhle stylu před jakoukoliv Jupiterou nebo X onanií nebo Jurským prdem. ()
Irsko 19. století...a veškeré utrpení té doby v této zemi. Nemyslitelné bylo myslitelným v této zemi však zrovna tak ve století sedmnáctém, jako i osmnáctém. To devatenácté se od těch předchozích lišilo pouze tím, že již existoval rozvinutější tisk a od jeho druhé poloviny také světlo světa spatřil telegraf... Aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat události k nimž v Irsku v devatenáctém století došlo, v porovnání s tím, co Britské impérium spáchalo a čeho se dopustilo v koloniální Indii, jde o deci krvavých slz a utrpení již pouze přilitého k objemu téhož po okraj naplněné pomyslné rohové vany... Nicméně, historie je to nejdůležitější, co musí býti stále připomínáno, vyučováno a nikdy nesmí býti zapomenuto. Neboť jak je již více než dva tisíce let po celém světě znám varovně vztyčený ukazováček doprovázen výrokem, jenž zazněl v síních učení Filozofie v Athénách: "Kdo není pamětliv a znalý historie státu a světa, bude nucen ji prožít znovu!" ... 80% a 4 hvězdy. ()
Kdysi spolu bojovali bok po boku v armádě v Afgánistánu a jeden druhému zachránil život. Nyní však stojí na opačných stranách barikády a inspektor Hannah pátrá po zběhovi a hlavně mstiteli Feeneymu a zdá se, že jejich přátelství je navždy pryč. Pomalé tempo nevadí a je bohatě vyváženo originálními nápady při likvidaci těch, kteří jsou zodpovědni za smrt matky a bratra Martina Feeneye. Drsný, depresivní film ovšem mistrně natočený. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (4)
- Po tom, čo sa Feeney (James Frecheville) ponúkne, že vyplatí rodinné dlhy, Ellie (Sarah Greene) spieva írsku pieseň "Mo Ghille Mear". Pieseň vznikla na motívy skutočnej dobovej básne z prvej polky 19. storočia a v preklade znamená: "Môj galantný hrdina". (DJW)
- Natáčelo se v oblastech Connemara a County Galway v Irsku. (Tomas_TM)
- Ono přijímání polévky, tzv. „souperismus“, v době velkého irského hladomoru, nazývaného rovněž bramborovým hladomorem, byl v podstatě trik protestantské církve, jak si za jídlo získat na svou stranu hladem umírající katolíky. Recept chudé, avšak nutričně kompletní polévky navrhl francouzský kuchař Alexis Benoît Soyer, který byl rovněž protestantem. Polévku podával hladovějícím v roce 1846 v Dublinu zdarma v tzv. polévkovém obchodě, později přezdívaným jako „soup kitchen“, a to i bez nutnosti konvertovat. Jeho recept pak protestantská církev pro své účely zneužila. Ještě ve druhé polovině dvacátého století během konfliktu v severním Irsku se protestantům a loajalistům, považujícím se za Brity, říkalo „they who took the soup“, zkráceně „soupers“, jakožto ti, co přijmuli („vzali“) polévku. Tzv. Famine soup, solená, hovězí, tučná polévka s cibulí, tuřínem a třtinovým cukrem se stala díky těmto událostem doposud nejznámější irskou polévkou. (Bertramm)
Reklama