Kluci na řece

O jednom lete pri rieke, chlapčenských huncútstvach, láske a o smútku nad stratou milovaného syna... Film je priam nasiaknutý dobovou atmosférou a typickým hereckým nadšením v podobe človečiny a entuziazmu, ktoré boli tak príznačné pre to obdobie a to i napriek vtedajším ťažkým časom. Snímok, v ktorom chodia obutí len dospelí. Škoda, že sa už k sebe tak ľudia nesprávajú, s dobrotou na dlani, milým úsmevom a to i v prípade, že tú druhú stranu hrešia. Bol som zvedavý na Zorku Janu a musím konštatovať, že naozaj ten talent mala, navyše neskutočne pôvabná herečka. 75/100 (30.03.2016)

Spisovatel, básník a režisér Václav Krška se po úspěchu Ohnivého léta rozhodl znovu vrátit ke své milované řece, k symbolu mládí, síly a touhy po poznání. Příběh, situovaný do rodného Písku, upomíná na mnohá klukovská dobrodružství našich vlastních let plná nesmiřitelných šarvátek a bojů, ale také čestných proher i opravdového přátelství. Proti této velkolepé oslavě života staví Krška bolestnou touhu osamělé staré paní, která ve velkém domě teskní po svém jediném synovi, ztrativším se kdysi kdesi ve světě, a také nostalgickou vzpomínku starého venkovského hokynáře za pomalu uplývajícím životem v jímavé interpretaci Jindřicha Plachty. Z tohoto básnivého oparu, jenž se vznáší nad celým filmem jako jemná pavučina snů a fantaziií, cele vystupuje Krškova složitá osobnost, nádherná ve své umíněnosti i upřímnosti, vzdorující nejen dobovým konvencím, ale také válečným útrapám a ústrkům. Svět byl tehdy nemilosrdně devastován, ale tady, na břehu řeky Otavy, se čas na několik málo dní zastavil. Snad náhodou, snad doopravdy. (05.10.2008)

Jindřich Plachta hrál roztomilou postavu. Kvůli němu se na staré filmy těším jak malé dítě, které se chystá s rodiči do hračkářství. Svatopluk Beneš hrál opět klasického, zasněného, romantického, mladého milovníka. Jeho popis místnosti mě dostal. Z legrace jsem totiž zavřela oči a představovala si vybavení pokoje, které popisoval před starou dámou. Musím říct, že by byl dobrým vyprávěčem, fantazie by pracovala úplně sama. Zajímalo by mě jak se tvůrcům podařilo ukočírovat tu melu na řece, kdy se ty dvě party rvou jako koně. Ale to už se dnes nedozvím. Od té doby uteklo už spoustu času. Tak se o tom můžu jen domýšlet. (06.07.2010)

Do filmu se člověk hodně pomalu dostává, ale jakmile se v něm objeví Plachta, dostane spád a šťávu. Dobrou půl hodinku to trvá, ale pak to celé začne do sebe zapadat a nakonec se to i líbí. Zorka Janů (sestra Lídy Baarové) je zde mimořádně šarmantní. Pozadím jsou nádherné záběry starého Písku, kde bych chtěl ihned žít. Zkrátka nádherná vzpomínka na dětství Václava Kršky, romantika dětských bitev, ale i přátelství. Proč ne...70% (29.05.2012)

Srovnání s Knoflíkovou válkou se nabízí. V tomto srovnání dopadají Kluci jako film idyličtější a sentimentálnější, více literárnější. Postava nepoznaného navrátilce Jiřího je hodně romanticky stylizovaná. Na druhou stranu mají Kluci místy tajemnější, magičtější, kouzelnější atmosféru. Klukovský svět je zde více viděn skrze nostalgický opar, z hlediska dospělého vypravěče. (15.01.2011)