Režie:
Václav KrškaKamera:
Jan StallichHudba:
František ŠkvorHrají:
Vladimír Ráž, Václav Voska, Josef Bek, Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Helena Friedlová, Vlasta Fabianová, Zdeněk Dítě, Soběslav Sejk, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
České obrozenecké hnutí je na konci první poloviny 19. století rozpolcené. Zatímco starší generace, např. František Palacký, nabádá ke zdrženlivosti, studenti se kloní k radikálním postojům. Zpráva o revolučních událostech v Paříži přiměje české Pražany k sepsání požadavků českého národa na sebeurčení a na vyhlášení konstituce. Napětí vyvrcholí během Všeslovanského sjezdu na pražském Žofíně. Vídeň české požadavky odmítne a sjezd je rakouskou policií brutálně rozehnán. Praha začne stavět barikády... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Tento film vznikl za jasným ideologickým záměrem, a přesto je velmi dobře, že vznikl. Sto let od revoluce 1848 přišla revoluce další. Prý vítězná, tedy jak pro koho. Komunistický systém této shody využil a sto let staré události se snažil ukázat k obrazu svému, tak jak potřeboval. Čili vykořisťování chudého lidu, to prý bylo, oč v revoluci 1848 šlo. Přestože má film tento jasný ideologický nádech, je přesto celkem věrně zpracován se zaměřením na události, které se komunistům hodily. Dost nevěrohodná je již úvodní scéna, kdy se v jedné místnosti setkávají všichni politicko - kulturní protagonisté 19. století. Všimněmě si, že i Palacký je zde spatřován spíše negativně, přestože jde bez pochyb o největší osobnost 19. století, a to ne jen v rovině politické. Ale celkově hodnotím film kladně, kdyby tak všechny historické epochy byly tak nákladně a poctivě zpracovány pro nevzdělaný český lid, který radši čumí na bezduché americké rádobykomedie ... ()
S takovou hereckou sestavou se rozhodně dal natočit mnohem lepší film. Tento snímek je nezáživný, dokonce i sekvence na barikádách jsou nudné. Před kamerou se míhají neživoucí postavy z učebnice dějepisu, krom patosu postrádají jakékoliv emoce. Do dění jsou uměle naroubovány osobnosti jako Božena Němcová nebo Jan Neruda. ()
Rok vzniku tento film poznamenal, ale zas ne tak, jak by člověk čekal. Lze očekávat, že radikální vrstvy zde dostanou největší prostor, ale upřímně řečeno, byly taky nejvíc vidět. Několikeré zdůraznění zájmů dělnictva, zviditelnění nejnižších vrstev a další drobné dezinterpretace nemohou zakrýt poctivou snahu natočit svědectví doby, načrtnout stav české společnosti v předvečer revoluce, najít vzory v minulosti. A to se myslím v rámci možností povedlo na výbornou. V době, kdy k vlasti má náš národ vztah jen v rámci MS v hokeji či Eura, možná film bude působit trochu směšně, ale jednou třeba zase národní hrdosti nabudeme a pak nám tyto vzory budou dobré...80% ()
10 zfilmovaných stran učebnice Dějepisu. Zfilmovaných s naivitou ( úvodní scéna, kde se spolu v salónku baví snad všichni velikáni české kultury je mimořádně roztomilá ) ale i nadšením. Charaktery postav samozřejmě omezeny pouze na svojí historickou funkci. Občas je znát dobové ideologické zabarvení, ale kdo by se divil vzhledem k roku vzniku. Po technické stránce jde ovšem o vynikajicí a nákladné dílo ()
Neohrožený Vladimír Ráž v čele odbojového hnutí, které má bezesporu husitské ideály. Boj za svobodu vlasti ještě více povzbuzuje rok vzniku filmu. Odhodlanost, cílevědomost i proradnost. Lidstvo se v těchto situacích vždy rozdělí do několika kategorií. Každopádně nejen barikády jsou společným faktorem v podstatě každé české revoluce. Nho až na tu poslední to byla spíš kontrarevoluce rozvrácená zevnitř. Určitě perfektní školní pomůcka dějepisu. ()
Reklama