Zoe

V té sci-fi rovině pro mě Zoe selhává, protože ten koncept, že se podaří vytvořit plně myslící a cítící bytost je velmi, velmi naivní. Na druhou stranu mi to vadí mnohem méně, než sledovat další klišé s frankenstainovským komplexem. Jenže Zoe nebyla jako sci-fi ani zamýšlena. Proto je především v první půli, pro mnoho lidí nudně předvidatelná. A dokonce to primárně není vztahová romanťárna, byť je druhá polovina sladkobolná a trochu jako z červené knihovny. Takže proč se mi to vlastně líbilo? Zoe nabízí možnost vcítit se a nechá vás rozvíjet svá vlastní proč a co kdyby... . Já viděl film o hledání. O lidské touze mít pod kontrolou to, co námi nejvíc zmítá...naše emoce, city. O strachu, že se láskou zase zraníme a tentokrát už to bude trvalé. A taky o způsobech, jak se tomu vyhnout a o tom, že někdy prostě musíte zavřít oči a skočit. No...když já, starý cynik jsem tam viděl tohle...zajímalo by mě, který tupec sesmolil obsah, který tady visí. Polovina toho není pravda a uvádí Zoe jako přiblblou béčkovou romantiku. Ano, třeba na kousek jako je Ona, sice tento film nemá, ale vyzněním a poselstvím, zase tak daleko není. Ta čtvrtá hvězda je za výkon Léa Seydoux a Ewan McGregora. (19.06.2020)

Filmy o vztazích mezi roboty a lidmi mě baví. Zejména pokud jsou takové filmy pojaté artově, lehce melancholicky a těžce romanticky. I když zas tady té romantiky bylo tak nějak přiměřeně, takže to nijak nerušilo výsledné vyznění filmu, kdy lidé berou jakousi tabletku, aby si přivodily. Fajn linka byla i ta se syntetickým veřejným domem s Christinou Aguilerou v ústřední roli. Sakra, nevím, jak moc byla přikrášlená, ale vypadala naprosto roboticky! Jo, mně se tohle líbilo a je to jeden z těch filmů s robotama, který si za pár let klidně pustím znovu. (25.03.2019)

Stroje. Čísla. Emoce. Programy. Jedničky a nuly. Už si holt mezi sebou příliš nerozumíme, proto si vyrábíme syntetické lidi, kteří lépe pochopí pocity druhého i jeho citové potřeby. Nebo různé léky, které například u párů probouzí stejné hormony. Dohlíží na to Ewan McGregor a Léa Seydoux. A právě ta se do něj zakouká. Jenže při testu kompatibility zjistí, že potenciál jejich vztahu se rovná nule. Až pak se dozví zásadní pravdu. Mladý tvůrce Drake Doremus umí. Tedy osobně mě mile potěšil slušnými vztahovými kousky Zamilovaní a Breathe In. Když se pak rozhodl pro ambicióznější látku, nemělo to tak pevné švy. Ač se znovu věnoval vztahům a kotrmelcům mezi nimi. A vždy dodal trochu té osobité divnosti. Ta je i tady. Stejně jako atmosféra. Stejně jako slušní herci. Ale prostě to nedrží tak pohromadě, jak bych si přál a hlavně z toho nevychází emoce, se kterými by alespoň u mě uspěl. 65% (29.10.2018)

Romance mezi osamělým inženýrem umělé inteligence (rozvody) (Ewan McGregor) and Zoe (Léa Seydoux). Vytvoří syntetického člověka. Zpěvačka Christina Aguilera zde hraje roli prostitutky - robota. Tématem je jak technologie ničí vztah. Zkoumání ztráty lásky ve filmu ale vyznívá jako emoční nezralost. Rozhodněte se po shlédnutí sami, jestli tohle filosofické zkoumání lásky a autenticity je mezi jinými festivalovými filmy zapamatovatelné. (13.11.2018)

Na film jsem narazila náhodou a proto jsem neměla žádné informace dopředu a tedy žádná očekávání. Dala bych 3 hvězdičkyy, ale oproti jiným filmům mnou ohodnocených 3 hvězdami mi to přišlo nefér. Navíc jsem ani neuvažovala, že bych se na film nedodívala. Což si zaslouží hvězdiček 5! A proto - 1 hvězda za nápad, 1 hvězda za celkový výběr castu a vizualizaci, 1 hvězda za Ewana, 1 hvězda za Thea, 1 hvězda za to, že jsem vůbec nepoznala Christinu Aguileru, přestože jsem ten samý den viděla Varieté, a mé osobní stržení hvězdy za nerealistický závěr ¯ \ _ (ツ) _ / ¯ (11.10.2019)