Najednou jsme rodina

„MUSÍME SE SMÍŘIT S TÍM, ŽE JSME UDĚLALI HROZNOU CHYBU A NÁŠ ŽIVOT NEBUDE STÁT ZA NIC...“ /// Strasti i slasti pěstounský péče. V tempu a celkem ftipně podaný, páč prej je to hlavně vo tom, zachovat si v těhle situacích smysl pro humor. A že týhle sympatický dvojici (Wahlberg – Byrne) často do smíchu není… Film pro ty citlivější, kteří parchanty neberou jako přítěž a třeba by někdy sami… A že je konec sladkej jak hovno z nutrie? Tak schválně - řekněte „RODINA!“ (Nejde to? Tak si pořiď psa…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Soud nás prohlásil za rodinu. 3.) instantfamily.org 4.) Thx za titule ,,lokeš“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (20.05.2019)

Adopcia je síce vždy lotéria, ale veľmi záleží na schopnosti náhradných rodičov. Nič nie je dokonalé, ideálne a ani ľahké, ale kde je vôľa a láska, tam je aj cesta... Celkový dojem zastal tak niekde v strede. Na komédiu málo komediálne, na drámu je tu málo dramatických situácií. Vlažný dojem ale trocha vyvažuje pozitívna energia, ktorá zo snímku sála. Lepší priemer. 65/100 (07.05.2019)

Pokud bych se měl ohlédnout za scénáristickou a režijní tvorbou Seana Anderse, tak bych vlastně měl tento počin hodnotit jako určitě jeho dosavadní tvůrčí vrchol. Ve všeobecném měřítku to ale rozhodně nějaký zázrak není, a to i přestože zde ty nejzásadnější věci, s lehkým přimhouřením očí, poměrně fungují. Jedná se tedy především o takové odlehčené drama, s tématem pěstounské péče, a ačkoliv se tvůrci vdušují, že jde o snímek inspirovaný skutečnými událostmi, já tomu ani trochu nevěřím. Těch případů s takovým happyendem by se totiž dalo spočítat na prstech jedné ruky, a i když bych nebral tento můj pesimistický pohled v potaz, tak ono celkové zpracování na mě působilo tak naivně, nepřesvědčivě a hlavně kýčovitě, že daleko blíže než k realitě to má k tradiční americké přepálené taškařici, přesvědčující zbytek světa, jak pevnou pozici má v júesej rodina, morálka, vstřícnost, pochopení a sebeobětování. Hahaha. Pokud ale tedy pominu můj pohled na uvěřitelnost příběhu Instant Family, musím uznat, že jeho zpracování je svižné, nenudící, emočně působivé, což mimochodem zrovna v tomto případě považuji za opravdu důležité, herecky velmi pozitivní a za funkční musím označit nakonec kupodivu i ten očekávaný uslzený „hepáč“, neboť postavy tu jsou vesměs fajn a dá se s nimi v pohodě sympatizovat. Ve výsledku jsem tedy v zásadě asi spokojený a film jsem si upřímně užil, neboť v sobě měl takové působivě podmanivé kouzlo, čímž jsem to ochoten celé poměrně dost nadhodnotit,nicméně musím zároveň zopakovat, to všude a všudypřítomné přesvědčování o dokonalosti amerických hodnot a rodiny mě tu znovu iritovalo, snímek to jen zbytečně znehodnocovalo, a já většině z toho, co se tam odehrávalo, zkrátka a jednoduše nevěřil. (03.08.2019)

Člověk se směje a slzí, kdy se smát a slzet má. Jo, jak by řekl Andrej, je to účelovka, ale v tomhle případě účelovka milá a dojímavá. Pokud nepočítám místy přílišnou afektovanost v podání Rose Byrne, tak nic nemám ani proti hercům a Isabela Moner tu potvrzuje svůj talent. Hezky se na to koukalo. 80% (03.03.2019)

Pete a Ellie se rozhodnou adoptovat si 15 letou hispánskou dívku. Jenže ta má dva mladší sourozence. Mladí manželé neumějí vychovávat děti a tyto tři jim ze začátku nic neulehčují. Později, když se jejich vztahy začnou upevňovat, propustí z vězení jejich matku, která se o ně přihlásí. A soud její žádost schválí. Vypadá to, že vše dopadne špatně. (08.10.2020)