Ivana a Pavel (E01)

Už z princípu je to svojím spôsobom strašne obdivuhodné. Nakrúcať jeden pár 35 rokov, to je čosi šialené (ale v dobrom). V tomto smere sú Třeštíkovej časozberné diela fenomenálne, pretože behom desaťročí divák krásne vidí esenciu života: svadby, rozvody, deti, úmrtia detí, prípadne úmrtia rodičov, narodenie vnukov, vnučiek, zmeny zamestnania, zdravotné problémy, ale v neposlednom rade i zmeny politických nálad v krajine. K Ivane a Pavlovi sa Třeštíková vrátila v tomto diele už tretí raz a teraz je to najpôsobivejšie. Musím ale dať "len" 60%, pretože mi vlastne obaja prídu dosť nie že nesympatickí, tak ale zas ani moc sympatickí :-) Pripadá mi to tak, že väčšinu svojho života riešili len peniaze. Mať peniaze je určite fajn, ale ak ich zarábaniu podriadite všetko, je to zlé. Na strane druhej, u Pavla mám pocit, že ho zarábanie peňazí rôznymi absurdnými nápadmi (lukostrelnica???) baví, takže je to v poriadku. Už niektoré iné veci v poriadku nie sú. (10.01.2018)

Jednoznačne tu dosiahla Třeštíková vrchol svojej tvorby v rámci série Manželské etudy. Dlhoročné skúsenosti poznať v každom zábere, každej replike, strihu alebo nevyslovenej otázke, na ktorú účastníci odpovedajú. (pozor spoilery) Tak sa nám po dlhých rokoch postupne rozpadá snáď najnormálnejší vzťah zo všetkých etúd a rozpadá sa pozvoľne a celkom neštandardne. Pavel ani netušil, ako svojím zaujímavým výrokom o nevere už v prvej časti pred 35 rokmi trafil do čierneho. Alebo už vtedy tušil? Deti sú už dospelé so svojimi životmi a rodičia sa venujú svojim záľubám a novým vzťahom. Z Ivany sa vykľul zvláštny úkaz, keď presedlala na akoby kočovný spôsob života, s vervou šoféruje obrnený transportér a nerobí si starosti. U Pavla znovu biliard, večierky, zábava, šport a u "malej" Ruženky tanec, tentokrát trochu dráždivejší. Koľko sa do tohto dielu zmestilo je obdivuhodné, sú to udalosti, emócie a záver nabáda k ďalšiemu pokračovaniu novou generáciou. Zostáva len pani Třeštíkovej zaželať pevné zdravie, veľa tvorivých rokov života, alebo aj vychovanie nasledovníkov v rámci svojho tímu, ktorí by nás oblažovali etudami ďalšie desaťročia, a snáď tu etudy budú aj keď my už tu nebudeme. –––– Jsem šťastná. – Jsem šťastný. Jsem šťastný, ale... (10.01.2018)

Už mě to tolik nebaví, vyvolává to ve mně hodně negativních pocitů- jsou to prognózy našich vlastních životů a nevyznívají úplně dobře. Pavel si žil dlouho báječně a inspirativně, ovšem za cenu toho, že se nikdy nekoukal doleva doprava. Jeho signifikantní povahovou vlastností je sobeckost. Bylo mi na něm ale sympatické (mimo jiné), že si to uvědomuje (zmínil se o tom/ pojmenoval to i v průběhu natáčení). Jeho štěstí je ale vykoupeno neštěstím druhých. V závěru jsem nabyl dojmu, že to není dobrá karma a ta že si na něm začíná vybírat zaslouženou daň (zranění, EET, problémy v podnikání i se synem). Tipnul bych si, že za 10 let už tak happy nebude. Ne, že bych mu to přál, ale pokouší se o něj stáří. A takhle vitální lidé, jako byl celý život on, nesou poznání vlastní slabosti velmi těžce a nelibě. (18.01.2018)

Děti odrostly, není se o koho starat, láska fuč, matka bez práce i chlapa, tata má stále své podnikání. Matka si nakonec najde svého podivína a tata tajemnou přítelkyni. Syn je 15ti násobný vítěz v republikovém mistrovství v kulečníku, ale po narození svých dětí se k tatovi nezná, tata neví proč. Dcera s ním naopak basu drží, stává se republikovou vítězkou v mistrovství tance na tyči a nakonec vítězí i v mistrovství světa v Londýně. Pohádkový konec nepohádkového vztahu. (11.01.2018)

Hodně silný příběh z cyklu Manželských etud - zejména díky tomu pohledu do roku 2017. Rozhodně jsem tohle vyústění nečekala a byla jsem překvapená podobně jako Ivana. I když... byla? V devadesátkách s boomem podnikání a nečekaných možností spousta lidí chytla příležitost za pačesy. Pavla začal bavit svět heren, kulečníků a zábavy, Ivana zůstala doma a pečovala o jejich dvě děti. Po pár letech to zřejmě začalo skřípat a výsledkem je třetí díl jejich příběhu. Poměrně drsné a hodně smutné. Obdivuju celou rodinu, že s natáčením souhlasila i po letech. Naprosto se ztotožňuji se závěrem komentáře pupidup: díky a držím palce. (09.01.2018)