Rudí prezidenti
Režie:
Roman VávraScénář:
Miloš DoležalHrají:
Klement Gottwald (a.z.), Petr Stach (vypravěč), Edvard Beneš (a.z.), Jan Masaryk (a.z.), Aleš ProcházkaObsahy(1)
Monstrprocesy, popravy, likvidace domnělých i skutečných nepřátel komunistické moci. Doba, kdy prezidentský úřad vykonával Klement Gottwald je spojena s brutálním uplatňováním tzv. teorie o zostřování třídního boje. Sám prezident neváhal obětovat své nejbližší přátele a spolupracovníky. Strach ze sovětského vůdce J. V. Stalina ho zároveň hnal stále víc do náruče alkoholu a do postupné izolace. První dělnický prezident v dokumentu scenáristy Miloše Doležala a režiséra Romana Vávry. (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Není možné nekomentovat vyjádření třetirepublikových politiků. Tvůrci pořadu opomněli, že sovětizace Československa probíhala zhruba od ledna 1944 a že Stalin - hodný strýček Joe - byl spojencem Londýna a Washingtonu. Vedle iluzí vládl i dvojí jazyk. Mnohé záleželo i na kontextu. Proti zbytku není co namítat. Pro mne osobně bylo překvapivé zjištění, že Gottwaldova dcera byla vystudovanou historičkou a novinářkou i to, že jejím prvním manželem byl Jihoslovan. Zajímavé byly i barevné záběry Benešova příjezdu-návratu do Prahy. ()
Zdařilý a objektivní dokument. Nevnucuje divákovi současné pojetí dějin. Popisuje události, které dokládá dobovými snímky. Snad bych se více zabýval psychologickou stránkou Gottwalda. Je to opravdu tak snadné, aby strach způsobil, že v pudu sebezáchovy člověk podepíše rozsudky smrti kdysi svých nejlepších přátel? Chlast je pak laciné řešení... ()
Je to zmatené a bez návaznosti. Neexistuje tam něco jako časová osa, jedno jméno střídá druhé, stejně tak události a do toho jsou bez nějakého většího popisu vynášeny kategorické soudy o tom jak byl kdo zlý a kdo hodný. Vůbec tam není popsáno čím byl nebo je komunismus nebezpečný a proč uspěli ve volbách atd. Hlas komentátora se tam moc nehodí a tragické to je zejména když něco čte v první osobě. Snad jen ty dobové záběry a projevy bez dodatečného komentáře jsou zajímavé. ()
O Gottwaldovi se právě učíme a tento díl nám pustila paní Flíčková při hodině dějepisu (zdravím jestli si to čteš). Čekal jsem, že jako každou takovou hodinu prospím, ale k mému překvapení jsem vydržel celou dobu a upřímně jsem nečekal, že je vůbec možné abych byl tak zaujatý jedním dokumentem. Nechci předbíhat, ale možná po devíti letech pilného studia začnu mít rád dějiny naší vlasti a historii obecně. ()
Pohľad na žiaľ ešte živého Gottwalda je od žalúdka odporný. Z jeho smradľavého dychu by sa opil celý regiment a aj v archívnych záberoch z neho sála tá opilecká charizma, čo by vynikajúci nástroj na výplach žalúdka. I čiernozub Urválek je riadne dávidlo. Marcové dni roku 1953 boli ale krásne. Čo môže byť lepšie, keď v priebehu 10 dní zdochne Stalin aj Gottwald? Gottwald bol teda Stalinovi verný až za hrob, Chvalabohu. Hrob je to najkrajšie spojenie s ich menami. ()
Galerie (12)
Photo © Česká televize
Reklama