Dubček - krátké jaro, dlouhá zima
Dubček - Krátka jar, dlhá zima
Dubček
Režie:
Laco HalamaKamera:
Peter KelíšekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Adrian Jastraban, Jiří Zapletal, Vladimír Hrabal, Táňa Radeva, Jakub Jánošík, Peter Trník, Radoslav Šopík, Stano Král, Zdeněk Bureš, Alexandr Loginov (více)Obsahy(1)
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (147)
Slovenská kinematografie mě neustále nepřestává překvapovat. Další nesmírně povedený snímek o pro mě celkem neznámé naší historické osobnosti. Oproti Masarykovi teda hodně omezený rozpočet, ale to nic nemění na kvalitě filmu, který je téměř srovnatelný. Víc takových filmů. Za mě naprostá spokojenost na ty naše česko-slovenské poměry. 7/10. ()
S ohledem na formát velmi dobré! Figurky tragických událostí, které předznamenaly životy ještě našich dětí. Jastraban je výborný. Montáž autentických záběrů s hranými je pojata velmi zvláštně, některé scény jsou tím ozvláštněny, nicméně v jiných je příliš vidět, že Adrian a Alexandr si zase nebyli tak moc podobní (např. fotografie skutečného Dubčeka na stole paní Dubčekové hrané). Ačkoliv po Mnichovu se nic dělat nedalo, tady se měl národ skutečně na odpor postavit, i kdyby půlka měla zařvat. ()
Tyhle "filmy" těžko hodnotit. Aby to byl film, musel by mít nějaký dramatický oblouk, musel by vypíchnout jednu věc a tu představit pořádně dramaticky podle všech aristotelovských zásad. Muselo by se hodně vyprávět obrazem a bez vnitřních monologů. Volbou žánru hraného dokumentu by se tomu dalo vyhnout, ale zase to bude působit jako oživlé figurky v muzeu, které oddeklamují svoje moudra, a zase se vrátí na své stání. A pak zde mámě zaměření. Co chci snímkem říct? Má jít o představení člověka se všemi jeho klady a zápory, jako to učinil Jirka Strach u Operace Silver-A? Nebo vytvoříme další svatý mýtus, neživotný obrázek z učebnic bez chuti a vůně, který ale bude splňovat ideologické požadavky? Ano, vytvořit reálný obraz, nebo agitku? Tenhle "film" si bere ode všeho něco - z Dubčeka dělá svatý obrázek, ze Sovětů zlé bu bu bu strašáky (všichni jsou zlí), ale zase některé lidi vystihuje poměrně životně. Dost dobrá je kamera, která se statické povídání snažila nějak oživit, výprava a kulisy rovněž stojí za to. Ale celkově je to patetické povídání o ničem, bez důrazu na tu sílu dramatického prvku. ()
Po shlédnutí filmu přichází srovnání s filmovým Masarykem. Jenže na rozdíl od Masaryka je Dubček evidentně z levnějšího kraje…což nemusí být nutně na škodu. Neotřelí herci tu rozjíždí zřejmou divadelní formou politické čachry roku 1968, nad kterými dnes zůstává rozum stát. Uznávám, že Saša Dubček pro mě byl velkou neznámou. Obecná fakta v takové situaci neznamenají víc, než nic, a tak jsem sledoval každý dialog a vnímal každou postavu, aby mi neutekly nějaké souvislosti. Ty samozřejmě utíkaly, protože toho ve filmu je hrozně moc. Na druhou stranu jsem si o Dubčekovi dokázal trošku udělat obrázek. Komunista, leč z toho lepšího ranku. Jen nedokážu pochopit, proč tak, milý a vstřícný člověk, věří v idey politického směru, který o dvacet let dřív znárodní hospodářství a o deset let dřív například zničí Miladu Horákovou. To úplně nechápu a musím říct, že větším hrdinou pro mě byl František Kriegel, o kterém se nikde nemluví, ale přitom byl jediný, který nepodepsal moskevskou smlouvu s předpokladem, že v tu ránu se mu může stát cokoliv. Čímž neříkám, že Dubček udělal zle, když ji podepsal. Ve výsledku by mu stejně nic jiného nezbylo. Ostatně jako Háchovi, který si do Mnichova jel vyposlechnout, jak mu Hitler zabírá zemi a přitom se k dialogu ani nedostalo. Po filmařské stránce jsem tedy byl více než spokojený. Komornost a divadelnost k takovému příběhu prostě patří. Nedá mi ale, abych se u takového filmu nevyjádřil ke komunistům. K té svoloči a verbeži, která to veškeré zlo způsobila. Dubček může být sebelepší člověk, ale to nic nemění na tom, že to co tady komunisti s naší zemí udělali, to tu rezonuje i mezi lidmi v dnešní době. V závěrečné scéně měl vlastně i pravdu. Rusové se zachovali před padesáti lety tak, že jim to ani v nadcházejících padesáti letech půlka Evropy nezapomene. ()
Pamätám sa, ako pred rokom českí novinári písali na margo filmu Masaryk, že taký film si Jan Masaryk nezaslúžil. To isté by sa dalo povedal v prípade filmu Dubček, no len v opačnom význame. A to preto, lebo Dubček naozaj nebol taký hrdina, ako film predstavuje. A práve preto nemôžem akceptovať, že v roku 2018 sa tu stavia pomník komunistickému politikovi. Ak by som odhliadol propagandu, tak by som aj tak dal max. 3 hviezdičky, keďže s výnimkou hlavného predstaviteľa hrali všetci herci teatrálne ako v markizáckych seriáloch. Celkovo, svojim poňatím je Dubček jednoduchý film. ()
Galerie (27)
Photo © Forum Film SK
Zajímavosti (16)
- Stano Kráľ (Husák) spomína na natáčanie: "Najviac na mňa zapôsobilo nakrúcanie prijatia československej delegácie v Moskve v Kremli, keď na nás tlačil Brežnev. Predstaviteľ Brežneva - vynikajúci ukrajinský herec Vladimir Nečeperenko, ktorý sa na neho mimoriadne podobal - sa na nás tak rozkričal, že som po ostrej povedal, že keby na mňa tak reval naozaj Brežnev v 68-om, tak zradím svojho otca, matku, súrodencov a aj všetky tety a strýkov." (Raccoon.city)
- Kasting prebiehal na Slovensku, na Ukrajine a v Česku. Film je natočený trojjazyčne a s titulkami. Vo filme účinkovalo 35 hercov a 404 komparzistov. Výrobný štáb tvorilo 70 ľudí. (Raccoon.city)
- Všetky reálie s výnimkou kúpaliska, a to scéna “skok do vody”, sa nakrúcala v českom meste Kyjov, sa natáčali na Slovensku. Do vody skákal kaskadér. Scéna vo vlaku sa nakrúcala v historickom vozni, ktorý sa nazýva „Husákov vozeň“. (Raccoon.city)
Související novinky
20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy
Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici, která se pravidelně koná v Českém Těšíně a polském Cieszynie, se blíží. Letos se uskuteční od 27. dubna do 3. května 2018.… (více)
Reklama