Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Gordon WillisHudba:
Dick HymanHrají:
Woody Allen, Mia Farrow, Gale Hansen, Michael Jeter, John Rothman, Deborah Rush, Garrett M. Brown, Peter McRobbie, Kim Johnston Ulrich, Max Amann (a.z.) (více)Obsahy(1)
Poněkud výjimečné místo ve filmové tvorbě amerického spisovatele, herce, scenáristy a režiséra Woodyho Allena zaujímá snímek Zelig. Hlavním hrdinou je jistý Leonard Zelig, jehož životní příběh údajně ve 30. a 40. letech dvacátého století vzrušoval celou severní Ameriku. Je to v podstatě nešťastná osobnost, jejíž hlavní touhou bylo zařadit se, patřit do lidské společnosti. Tato touha se projevuje postupně zcela jedinečným způsobem, nazvaným chameleonství. Leonard Zelig je totiž ve snaze sounáležet, schopen potlačit svoji identitu a přijmout na sebe podobu jiných lidí. Již v řadě předchozích titulů Woody Allen prokázal širokou mnohotvárnost a plasticitu své představivosti a tvůrčí fantazie, tentokrát příběh smyšlené postavy vytváří s jakýmsi důrazem na věcnost a historickou objektivitu. Tomuto záměru přitom působivě napomáhají fiktivní archivní záběry a výpovědi těch, kteří se se Zeligem někdy setkali: psychiatrů, filozofů, celebrit té doby (takže jej vidíme se skutečnými americkými prezidenty Coolidgem a Hooverem či slavným dramatikem Eugenem O´Neilem). Film ale nabízí více, než pouhé zachycení ojedinělého a senzaci slibujícího jevu, dotýká se ošidnosti popularity a někdy také nepříliš pozitivní role sdělovacích prostředků v osudu jedince. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (209)
Woody Allen si po cimrmanovsku vymyslel postavu lidského chameleona, který se po neradostném dětství začne bezděky přizpůsobovat okolí a ztrácí svou vlastní identitu. Nápad pojmout to všechno jako dokument o zvláštní postavě ze dvacátých let dvacátého století je geniální a pomocí různých video a audio filtrů to všechno opravdu vypadá reálně, včetně dobových záběrů a koláží. První půlka Zeliga nadchne, už samotná idea podpořená dokonalou formou diváka ohromí, druhá půle už je ovšem více epická a euforie mírně opadne... Přesto je pro mě tento film velmi příjemným překvapením a 7/10 dávám jen proto, že znám ještě daleko lepší Allenovy filmy (a to je co říct :)) ()
Zajímavý pseudodokument, ale jako film příliš nefunguje. Woody Allen má příležitost opravdu hrát jen v několika scénách, jinak si ho vůbec neužijete, protože zbytek filmu zachycuje atmosféru doby, proto zde nevystupuje a pokud ano, jsou záběry nasnímané v celcích a Allen nemluví ( vše nám odvypráví klasický dokumentární voiceover ). Nejde o postavy a příběh, ale především o formu a ta mě brzy omrzela. ()
Nápad s pseudodokumentem o fiktivní postavičce je zajisté velice originální a přiznám se, že jsem se na tento snímek velmi těšil. Zbytečně! Drtivá většina vtípků kolem mě totálně projížděla, protože zřejmě neznám dostatečně historické souvislosti, či Bůh ví co. Asi 2× jsem se pousmál. Celé je to takové těžce o ničem. Pokud se u tohoto filmu člověk nebaví, tak předpokládám, že se mu prostě nelíbí. Neshledávám v něm totiž žádné vyšší poslání. Od Woody Allena jsem toho doposud moc neviděl. Jeden snímek se mi moc líbil, dva (s tímhle tři) naopak ne. Takže jeho pravý fanda rozhodně nebudu, ba dokonce bych se snad už i troufl zařadit na opačný konec barikády. Je s podivem, kolik se zde sešlo Zeligů. Jinak si zdejších 81 % nedovedu racionálně vysvětlit. Marně přemýšlím, zač zde nějakou tu hvězdičku zanechat. Nic mě bohužel nenpadá, takže i tohle bude pěknější odpádek. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. ()
Nekonečne baviace a obdivuhodné. To čo zažíva moja bránica pri transformačných eskapádach muža-meňavky sa nedá racionálne opísať. Záchvaty, štikutky, chichoty sú sprievodnými príznakmi, ktoré aspoň trochu môžu priblížiť do akej miery túto nadšeneckú zvláštnosť žeriem. Rezké metamorfózne zaraďovanie sa do štátnych, ríšskych-proste nóbl čeľadí, posadnutosť autentickým prevedením frenetických dvadsiatok, prelomové tvarovanie fikcie v dokumentárnej polohe-bez udaných limitov, bez vád, bezkonkurenčne. Allen je kongeniálny-bytostne aj tvorcovsky, má zanietenie blázna a intelekt filozofa-proroka. „Současně se Leonard Zelig stal taky největší hrozbou pro místní skupinu Ku-Klux-Klanu, je zároveň indián i černoch“… ()
„Nesmíme se tak pevně vázat k našemu založení a ustrojení. Naší hlavní zdatností je umět se přizpůsobit rozličným zvyklostem. Držet se z nutnosti jediného způsobu znamená přebývat tu, ale nikoliv žít. Nejznamenitější duše jsou ty, jež v sobě mají nejvíce různosti a přizpůsobivosti.“ (Michel de Montaigne) ()
Galerie (22)
Photo © Orion Pictures Corporation
Zajímavosti (13)
- Dům na konci filmu je úplně stejný, jaký byl použitý už ve filmu Sex noci svatojánské (1982). (don corleone)
- Hvězda němé éry Lilian Gish natočila scénu pro film, ta však v konečně verzi nebyla do filmu zařazena. (Kulmon)
- Aby byl maximálně zachovaný duch doby, používal Allen při natáčení techniku (objektivy, kamery a zvukové propriety) z 20. let. Stejně tak laboratoř, která pak vyvolávala negativy, povolala na tuto práci své bývalé zaměstnance z důchodu. (don corleone)
Reklama