Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (237)

lucascus 

všechny recenze uživatele

Pěkná střelenost, jak už je ovšem u Lipského zvykem. Na svou dobu je film až neobvykle odvážný, nejen pokrokovým scénářem, ale i odvážnými kostýmy a polonahými krasotinkami (včetně Brejchové a Janžurové v průsvitném spodním prádle). Plejáda snad všech herců, kteří tehdy něco znamenali (chyběla snad pouze Bohdalová s Menšíkem) má především na svědomí úspěch tohoto filmu, protože herecké výkony povznáší tento jinak prakticky nerealizovatelný scénář. A ztřeštěné sci-fi komedie nám tehdy opravdu šly (podobné: Pane, vy jste vdova; Adéla ještě nevečeřela; Čtyři vraždy stačí, drahoušku; Tajemství hradu v Karpatech a mnohé další...). ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Československé crazy komedie mám většinou hodně rád. Například Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát a Čtyři vraždy stačí, drahoušku jsou všechno filmy, které si vždy rád zopakuju a nikdy se mi jejich mnohdy ujetý humor nepřejí. Ani nevím, jak se to stalo, ale film Zabil jsem Einsteina, pánové… mě v mládí nějak minul a viděl jsem jej až nedávno. Docela mě překvapilo, jak mě nebavil. Je možné, že to byl jeden z prvních filmů v daném žánru (rok 1969) a tvůrci se to museli teprve naučit. Děj je až moc překombinovaný, opravdu dobrých vtipů pomálu a nesedí mi ani ten sci-fi kabátek, na kterém je navíc vidět i stáří filmu. Zkrátka je to podprůměr i v rámci tohoto jinak bohatého žánru. Dávám jen dvě hvězdy a doporučení směřuje raději na výše uvedené filmy. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Jste podezřelí z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Ohrožuje lidstvo více fyzika, chemie, nacisti nebo houslista Einstein? Na to odpovědět neumím, ale jsem si jistý tím, že v 60-tých letech bylo Československo na špici v cestování časem. Tak proč toho nevyužít a nenapravit svět, ve kterém vousaté ženy nechtějí rodit děti? Mě tedy ty mise do minulosti celkem zaujaly, ale zábavné to zase až tak moc nebylo. Ani do děje mě to nevtáhlo, i když jako středoškolák jsem měl relativně dost důvodů nasměrovat Einsteina pod lustr a opakovat si anatomii na těle doktorky Williamsové. ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Nápad rozhodně dobrý (jako celek, jednotlivé prvky jsou spíš hovadiny), herecké výkony samozřejmě fenomenální, vizuální stránka skvělá, několik více než slušných momentů a pár výtečných hlášek. Ale to zpracování je prostě absolutně průměrné. První půlhodinu jsem se sice bavil výborně, ale pak to začalo být jaksi zamotané, zmatené a hlavně docela nudné. Z tohoto námětu šlo určitě vytěžit mnohem víc a mnohem lépe, nejen vzhledem k tomu, kdo za ním stojí. Dohonil jsem rest. ale na rozdíl od mnoha jiných českých komedií a parodií ze stejné doby tuto už opravdu podruhé vidět nemusím. Zabil jsem Einsteina, pánové! totiž neobstojí ani jako parodie a jako seriózní sci-fi film samozřejmě už vůbec ne. Škoda. Naprostý průměr. 60%. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Původní filmový námět je kolektivním dílem spisovatele Josefa NesvadbyMiloše Macourka a Oldřicha Lipského. Tato trojice je také podepsaná pod filmovým scénářem. Tematickou povídku Einsteinův mozek ale najdeme už ve vědecko-fantastických příbězích Josefa Nesvadby v roce 1960. (NinadeL)
  • Jiří Sovák (David Moore) si v dobe natáčania užíval s Vladimírom Menšíkom slávu z úspechu dokončeného filmu Světáci (1969). Veľa pil a na natáčanie ho vozili rovno z vinární a zakaždým odinakiaľ. Režiséri v tej dobe vedeli, že obsadiť oboch do jedného projektu, by mohlo priniesť komplikácie. Vo filme sa tak objavuje iba Jiří Sovák. (Raccoon.city)
  • Pre film bola ešte v júni 1968 vyjednávaná spolupráca so španielskou spoločnosťou Suevia Films zastupovanou Alfredom Eskobarom, ktorá mala dodať farebný materiál. V úvahe bol aj ich podiel na scenári a obsadenie jednej z hereckých rolí. Dodávateľom farebného materiálu sa nakoniec stala Lichtenštajnská firma Europa International Films, ktorá však po dokončení odmietla film distribuovať a zvolila možnosť vyplatenia podielu tržieb z distribúcie vo vybraných krajinách. [Zdroj] (Raccoon.city)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama