Whitney

Hlas měla výjimečný, se zdravým úsudkem to bylo na štýru. Ač měla značný talent, leccos si vydřela. Rodina hudebníků, pedantská matka. Po prvním úspěchu přišel další, hity přibývaly. Jenže hluboko uvnitř byla stále tak nějak nešťastná a nespokojená, k tomu odhalujeme závažné trauma z dětství. A se zmiňovaným úsudkem přišly i chyby v podobě příživníků a náplav v okolí, i široká rodina se na jejím úspěchu svezla. O nechvalně proslulém manželovi nemluvě. A tihle všichni pokrytci upřeně do kamery naříkají, jak ji milovali a podporovali, jenže ono to bylo krapet jinak. Škoda jí. Kočka to byla. (18.07.2021)

Tohle nemá co dělat v červených číslech, casting, režie, scénář, a hlavně HUDBA - všechno špatně. Příklad za všechny - bobby brown a whitney se poprvý milujou a do toho hraje nějaký reggae. Bobby Brown jde za jakýmsi manažerem a do toho hraje hiphop se skrečema bez jakýhokoliv smyslu. Tohle zkrátka točili lidi bez citu pro cokoliv. Ale musim připustit, že mý mínění určitě bude ještě zhoršený příšerným českým dabingem v tv. (takovýhle filmy by v češtině radši ani neměly existovat.) (05.10.2020)

6/10. Už jsem upřímně viděl lepší, působivější a emotivnější dokumenty podle skutečných osobností, které na diváka uměly zapůsobit daleko lépe, než právě zde Whitney. Přirovnal bych to k filmu Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody, který byl moc pěkně natočen, ale něco tomu prostě chybělo. Zde to bylo dobře sestříháno a seskládáno, ale taky tomu nějaký ten wow efekt chyběl. Něco co by se mi vrylo do paměti. Jako retrospektivní podívaná to určitě splní svůj účel, ale při vší úctě když si vezmu jaká byla Whitney zpěvačka, zaslouží si dle mého lepší dokument (i film). (16.02.2024)

Pro mě hudebně příjemný dokument. Od blízkých slyšíme, že drzá, prostořeká a věčně rozezpívaná, tichá, jako dítě hodná. Rodina se prodrala do střední třídy včetně domu s bazénem a matka, jíž sólová kariéra nevyšla a která později zavinila rozvod kvůli svým pletkám s duchovním, vlastní ambice promítla do tvrdého tréninku dcery, „aby nebyla ta hloupá z ulice“. V dojemné scéně jí velkorysou lstí dokonce umožní záskok v klubu. Důvtipně sestřihaný vzestup s žebříčky hitů, dobovými reklamami a světovou politikou vede k chvílím, kdy se fasáda začne drolit. „Její nejlepší kamarádka? Úplná nula,“ obviňují se navzájem z příživnictví. Dojde i na bouřlivý vztah s „černochem z ghetta, od jakých ji máma odháněla“ a smutný příběh jejich přehlížené dcerky. Jen dva prvky filmu ubližují. Jednak věčné zdůrazňování rasové otázky, jednak přešlapování kolem drog, kdy ztrácela hlas, rušila koncerty a marně opakovala odvykací léčby: z ohleduplnosti laických psychoanalýz „útěků před démony“ se vymyká jediné věcné svědectví: „Líbilo se jí to.“ Poslední záběry trosek bývalé divy, z jejíhož koncertu diváci prchají, jsou opravdu drsné, ale film má milosrdnou moc: vždy znovu nechá Whitney Houston zpívat. Ač režisér Kevin Macdonald zpovídal poctivě snad každého z hrdinčiny blízkosti a všichni dobře formulují, zní to naučeně; plno otázek zůstává nadále bez odpovědi. (12.04.2020)

Este menej ako priemerne...Keby som to videla v kine, bolo by mi luto vyhodenych penazi. Prave kvoli tomu, ze tento dokument bezal v kine, som si ho chcela pozriet, ale ostala som sklamana. Povazujem ho aj za zbytocny, ved skoro vsetko uz bolo povedane a ukazane v minulorocnom dokumente o Whitney! Naozaj nic nove a nic extra a dokonca ma to nudilo...skoda. O Whitney by mozno stalo zato nakrutit nejaky spickovy zivotopisny film, ale mam pocit, ze jej zivot ostal zahaleny ruskom tajomstva a pravdu sa nikdy nedozvieme... (05.11.2018)