The Amputee

Naprostá nerozhodnost. Co jsem to teď vlastně viděl? Jediná možná odpověď. Další Lunch. Dobré? Špatné? Sledujete ženu s amputovanýma nohama. Píše si nějaké poznámky. Román? Snažíte se poslouchat co si v duchu říká. Nesmysly. Nelze se soustředit na děj. To nad čím přemýšlí ho ani nemá. Do toho je snaha o pochopení sedící ženy narušena příchodem sestřičky (je to muž? Lynch?), která se začne šťourat v jednom pahýlu. Následuje mohutný výtok. Útěk sestřičky. Žena si dál píše poznámky. Umění? Těžko říct. Člověka to ale poznamená. (07.02.2006)

Nechcel som pôvodne písať komentár pretože myslím že posolstvo filmu je veľmi jednoduché a polopaticky podané čo som bral k filmu aj ako miernu výtku ale niektoré komentáre tuná ma opäť presvedčujú o opaku takže skutočne len ku krátkej interpretácii. Film ukazuje negatívny rezervovaný vzťah a odpor spoločnosti zloženej z normálnych zdravých ľudí k ľudom určitým spôsobom handicapovaným alebo postihnutým. Banálny a nepodstatný vnútorný monológ ako aj triviálny spôsob ktorým je film natočený ukazuje že žena s amputovanou nohou normálne pokračuje v žití svojho života a zaoberá sa naďalej banálnymi nedôležitými vecami akými by sa zaoberala priemerná žena (je v tom samozrejme aj troška satiry spoločnosti zaoberajúcej sa klebetami, vzťahmi, kto, s kým, kde, ako a podobne) a nevidí svoju amputáciu ako koniec sveta alebo ako niečo čo by ju automaticky vylučovalo zo spoločnosti bežných ľudí. Naproti tomu Lynch v roztomilom prevleku sestričky je zdesený jej deformáciou a napriek tomu že je úplne pokojná a obyčajná nie je schopný ju kvôli jej vzhľadu schopný akceptovať a brať za normálneho človeka čo vrcholí vo filmovom (pravdepodobne iba surealisticky vysnívanom keďže žena si to nijak nevšíma) zhmotnení jeho strachu v podobe nohy striekajúcej krv na všetky strany a dehumanizovaní a zohavení jej osoby na ktorú sa teraz dívame Lynchovymi očami ktoré sa jej boja a ktorému sa hnusí napriek tomu že ona samú seba stále vidí ako normálnu a obyčajnú a pokračuje nevzrušene vo svojom každodennom živote. (16.07.2015)

Podivny nic nerikajici naturalisticky zblebt. Pana Lynche omlouva snad jedine fakt, ze je tento snimek natocen v dobe, kdy se pravdepodobne jeste hledal. Jeho nasledna tvorba dokazuje, ze je tento "ulet" ojedinely a ze se vzapeti rychle nasel. Jen mam trosku obavy, aby se nam na stara kolena zase neztratil (viz Darkened room)... 2/10 (10.12.2005)

V jednoduchosti je síla, případně také mrazivé zaujetí a ani na to není potřeba skvadry bojových veverek na létajícím buližníku, tady stačí jen kontrast dvou zásadních věcí (obraz s ošetřováním kontra vyprávění příběhu), atmosféru notně dotváří jednak kamera evokující nějaký nepříliš kvalitní amatérský záznam a předně skvěle zvolená stopáž. (25.02.2016)

Nechápu jak všichni můžou být z toho hnusu tak unešeni. Fakt, že všechny začátky jsou těžké, nijak neospravedlňuje toto odporné a bezesmyslné video. A jak se tu dočítám, prý snad i působivé ? cha... Pohled na amputovanou končetinu, ve které se hrabe mladý Lynch je možná nechutný, ale nazvat jej uměním opravdu nelze. (30.09.2007)