Ještě svatba nebyla...

Spíš celkem čistá komedie, kde náznaky agitky působí dost křečovitě. Optimismu je tu samozřejmě plno, někdy i zbytečně hledaného - stará babička vesele prohlašuje: "Však já si dost odpočinu v hrobě!", barvy taktéž, silnou stránku filmu měly být jeho etnografické kvality. Taneční a pěvecká vystoupení ale většinou do filmu moc organicky nezapadají. Slušné jako klasická "marvanovka", protože právě herecký výkon Jaroslava Marvana a řada jeho šplechtů dělá ještě dnes z tohoto díla celkem koukatelný kus. Od začátku je vidět, že se vše z dramaturgického hlediska nese v naprosto "odlehčeném" duchu, takže banalitu zápletky snímku vyčítat vlastně ani nelze. (11.10.2006)

„Ještě svatba nebyla.. ." je další náš film, jehož obsahem je myšlenka rozvíjení umělecké lidové tvořivosti. Již ve filmech „Zítra se bude tančit všude" a „Rodná zem", které jsou více zaměřeny na hudební a taneční náplň než na rozvíjení pestrého děje, chtěli naši filmoví pracovníci především ukázat, kolik půvabu, vtipu i živých barev je v umění našeho lidu, v jeho zpěvu i tancích. Film „Ještě svatba nebyla" se opírá především o dějovou kostru a jednotlivé taneční a pěvecké výstupy mají nebo by měly být dramatickým nosníkem, jedním z úhelných kamenů stavby scénáře. Není tu proto bohatství hudebního folkloru zachyceno v takové šíři jako ve shora uvedených filmech a bohužel ani v takové výraznosti a poutavosti. A přesto hudební a taneční scény jsou nejlepšími místy filmu. Důvodem toho je krása písní i tanců samých a také to, že příběh filmu je množstvím jednajících osob, episod a zápletek dosti nepřehlednou podívanou, mělkou a vykonstruovanou. Tempo, jež tato filmová veselohra má, činí spíš dojem uchvátanosti a navíc zmatku. Přesto však film „Ještě svatba nebyla" nalezne své diváky. Velkou část jich přilákají slovácké písničky, ještě větší část oblíbený herec Jaroslav Marvan v hlavní úloze účetního Ambrože, i když tato postava není zdaleka z jeho nejlepších. Filmový přehled 33/1954 (27.05.2009)

Folklor, družstvo a rozorávání... Úplné peklo z toho nevzešlo, ale má to k němu blízko. Film jakžtakž zachraňuje Jaroslav Marvan, který ale nedostal ani zdaleka tak vděčnou postavu, jakou pro něj byl o dva roky dříve a především o rok později revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl, a neměl ani trochu schopné spoluhráče. (26.12.2015)

Vhodné pro milovníky folklóru. 1) Zvuk slováckého Hradišťanu a Cimbálové muziky Šohaj ze Strážnice je velmi příjemný a poskytuje divákovi (spíše posluchači) vskutku pěkný zážitek. Tři lidovky si zazpívá i ještě štíhlá 25letá Jarmila Šuláková. Ani taneční pasáže nejsou k zahození. První půlhodina filmu je vlastně pásmo foklórních vystoupení občas přerušené krátkými prázdnými dialogy._____ 2) Pak se děj ze strážnického festivalu přesune do vesnic a nastupuje obvyklá dobová plichta. 53letý Jaroslav Marvan (účetní Ambrož) hudruje jako obvykle, 20letá Jana Štěpánková (Ambrožova dcera Eva) ještě nepůsobí tak unyle jako později, 36letý Josef Bek (učitel) se pokouší o lidové tance a malá role se našla i pro 79letou Terezii Brzkovou (babička Durajová). (20.01.2021)

Pokud Vám náhodou není po chuti slovácký folklor, ani to s tímhle filmem nezkoušejte. A pokud Vám vadí pražští herci pokoušející se o moravský přízvuk, tak už vůbec. Samozřejmě je k vidění spousta budovatelského nadšení a radosti z družení se. Jediný Jaroslav Marvan předvádí cosi jako herecký výkon. (13.11.2009)