Florenc 13,30

Tak koukám, že se tady většina nechala unést poměrně nízkým hodnocením… Přitom se jedná o vynikající sondu do duší cestujících, kteří jsou na (ne)obyčejné cestě autobusem! Spousta skvělých herců obsazená do roztomilých charakterů dokáže i po letech pobavit. Každý se tu najde. Sovák, co je vždy nad věcí, protože je neutrál (tedy až do chvíle než je mu odcizena peněženka), ukecaná Dana Medřická, krásně protivný František Filipovský nebo úžasný Karel Effa, playboy od pohledu, na kterého se lepí každá sukně a vítají ho celé Vary! :) Jasně, lítající autobus a tak nějak podivně naspeedovaný autobusák Bek sou úlet, ale to k tomu patří… (27.02.2011)

To byl ale zase blbý nápad, si takhle jednou po ránu pustit televizi a podívat se, cože tam dávají. ČT1 – stará česká komedie – žádné reklamy – plno známých herců – inu řekl jsem si: to by nemuselo být špatné…Bohužel bylo…Pár vtipných momentů by se tam našlo – sešla se tam celá řada uznávaných tváří – ovšem to je tak vše pozitivní, co bych u tohoto filmu našel… snad ještě handrkování sparťana se slávistou…Jinak je tu ovšem i docela dost míst, u kterých jsem se prostě nudil – což byla hlavní vada na kráse. A je to i důvod, proč tomu nedám alespoň průměrné ohodnocení. Znovu už to totiž vidět nepotřebuji… (16.12.2018)

Krásná role p. Effy. Plejáda nejlepších herců tehdejší mladší generace, doplněná p. Vojtou. Jedna z trvalek české komedie, díky profesionalitě tvůrců: sevřený příběh, suverénní podání velkého počtu postav, které většinou ve filmu dostaly jen malý prostor. Žánrově se "Florenc" blíží crazy komedii, ale postupem filmu nabývá na síle metafora cesty autobusu jako symbolu pro českou společnost. Myšlenka na mě dnes působí budovatelsky, neboť vrcholí krizí, kdy kolektiv drtivé většiny cestujících překoná své osobní slabiny, spojí síly za pokřiku "hej rup" a prožije euforii naplnění života v kolektivu. Nejsem si jist, jak tu metaforu vnímali diváci v době vzniku filmu - jestli snad měla vyjádřit uvolnění poměrů po skončení diktatury proletariátu, kdy své místo ve všelidovém režimu najde (téměř) každý? To nevím.. (05.07.2013)

První československá road-movie. Naprostá klasika. Fascinující kolorit lidských vlastností, zvaný živočichopis. A tak slovo dá slovo a lidé ještě před chvílí zcela pokojní si vypovídají nesmiřitelné nepřátelství, jemuž se říká cestovní společenství. – Neříkejte mi člověče! Já u vás nejsem žádný člověk! – On mi řekl nebo! – To jste koupila v Tepu, madam? – Nelezou mě do malýho vápna, nemám to rád! – Komu se podaří převrhnout autobus, dostane diabetický párek a nanuka. Herecká sestava de luxe, každý má svůj přesně vymezený prostor i typ, přičemž Josef Bek se objevil konečně v roli, která byla po sérii prázdných šablon v politicky tendenčních filmech opravdovou příležitostí. Od písniček přes kouzelná tlačítka až po neodolatelného Karla Koníčka je tenhle film tak dokonalý, že mu člověk tu trochu socialistické agitace rád odpustí. (10.03.2012)

Slabota. Josef Mach se o komedie snažil od začátku své kariery režiséra a i když natočil třeba Akci B, asi nejznámější zůstanou jeho Hrátky s čertem. Jenže tenhle film měl bát vlastně o čem? Trochu mi to připomíná stejně bezvýrazný film Účastníci zájezdu, v malé části komunální satira s prorežimním vyzněním je spíš trapná (Filipovský, Medřická) a nic nezachrání ani klišodní epizodní postavy dalších kvalitních herců. Je otázkou, jestli jedna cesta autobusem s apelem k vzájemné slušnosti je dost nosná pro celovečerní film. Samozřejmě obligátně trapná je dodnes odpuzující Bohdalka, šílené jsou figury Effy, Lipského, Nesvadby a tak ta jedna hvězda je především krásnou (na rozdíl od V. Thieleové) nějak tak přirozeně Sylvu Daníčkovou (v Letiště nepřijímá je ještě lepší) a pak na záběry Prahy té doby, cesty do Varů a samotných Varů a na reality tehdejší doby na čele s autobusem tuším Škoda RTO 706 - byl to jeden z těch designových skvostů, tak trochu vzniklých tehdejšímu režimu spíš navzdory. (07.05.2020)