Florenc 13,30

Anděl na horách je asi nejlepší komedie z padesátých let. Jinak se toho zase tak moc nenatočilo. Bylo to období počátků socialismu v Čechách a tak nějak se to promítlo do filmu. Ta křeč. Máme zde sice vtipný nápad s několika tlačítky jako ozvláštněním autobusu - s přenesením do současnosti by se tento nápad dal rozvinout, ale jinak vidíme klasické rozložení příběhových sil. Každý cestující je přirozeně jiný a z toho vlastně filmaři čerpají. Snad jen představy Karla Effy se tam také mám, když vidím hezkou holku. Ale jinak opravdu vtipných situací je vcelku méně. A tak je film zajímavý ještě jednou věcí. Můžeme sledovat začínající budoucí herecké esa a legendy. (02.05.2020)

,,Je všeobecně známo, že dívky typu Barbory Jandové jsou určeny k tomu, aby vnášely neklid do lidské společnosti.“ Na Florenci je milé, jak oplývá spoustou vtipných a novátorských postupů. Perfektně využitá role vypravěče – analyzátora různorodé skupiny cestujících vnáší do této komedie až dokumentární ráz. Karel Effa jako snílek a svůdce žen by si zasloužil svůj vlastní film, nejlépe nějakou bondovku, protože, jak on hraje, to je radost pohledět. Samozřejmě se tento film nevyhne zjednodušujícím socialistickým stereotypům a rádoby výchovného ponaučení. Ale kdo si zažil nějaké to pravidelné dojíždění hromadnou dopravou, ten jistě v šablonovitě vykreslených postavách najde nejednoho spolucestujícího. (12.11.2020)

Krásná role p. Effy. Plejáda nejlepších herců tehdejší mladší generace, doplněná p. Vojtou. Jedna z trvalek české komedie, díky profesionalitě tvůrců: sevřený příběh, suverénní podání velkého počtu postav, které většinou ve filmu dostaly jen malý prostor. Žánrově se "Florenc" blíží crazy komedii, ale postupem filmu nabývá na síle metafora cesty autobusu jako symbolu pro českou společnost. Myšlenka na mě dnes působí budovatelsky, neboť vrcholí krizí, kdy kolektiv drtivé většiny cestujících překoná své osobní slabiny, spojí síly za pokřiku "hej rup" a prožije euforii naplnění života v kolektivu. Nejsem si jist, jak tu metaforu vnímali diváci v době vzniku filmu - jestli snad měla vyjádřit uvolnění poměrů po skončení diktatury proletariátu, kdy své místo ve všelidovém režimu najde (téměř) každý? To nevím.. (05.07.2013)

Taková podivná veselohra. Podivná proto, že vás s trochou štěstí neurazí, ale ani příliš nerozveselí. Celkově i vzhledem k několika více či méně skrytým budovatelským agitkám asi odpovídá době vzniku, ale ať se na to dívám jak chci, víceméně mě to nechává chladným, a tudíž volím zlatý střed… Ale pozor. Jeden z mých přátel jasně citoval někoho ze svých přátel – poetů v tom smyslu, že v hodnocení poezie není nic horšího než zlatý střed. U tohohle filmu mi to přijde podobné. Nenasr**, nenadchl… vlastně nezanechal vůbec nic. (08.01.2014)

Jménem flotily československé autobusové dopravy vás vítáme na palubě kouzelné škodověnky. Soudružky a soudruzi se trochu přešlehli ženšenem, proto část cesty letí, halucinují a zpívají. "Pane Honzo, tohle je nejchutnější kávička na dvaapadesáté rovnoběžce." Toto filmové podobenství jsem nepochopil. Ale byl jsem šťastný (dopamin). (11.03.2023)