Císařův slavík

Andersenova pohádka je jen základem tohoto snímku, který Trnka notmě obměnil a dal mu mnohovrstevnatější vyznění. Hraný rámec dodává filmu na originalitě, když vyjde najevo, že svět skutečného chlapce se působivě odráží v paláci jeho snu, kde nic není náhodné. Film je promyšlený až se tají dech a opět dokazuje to, že Trnka předběhl svým pojetím dobu. Jednoznačně nejvrcholnější scénou je návrat smrti do své zahrady za tklivé písně slavíka, člověk má až slzy v očích, když pozoruje ono usmíření, které ho je slavíkova píseň strůjcem. (12.01.2009)

Ten rámcový hraný děj mi sem moc neseděl, přišlo mi, že jde jen o natažení děje na určitou stopáže. Animovaná linie už je ale něco jiného, protože Trnka se svými lidmi dokázal skvěle vyjádřit dobu, místo, ale především pak poetiku tohohle krásného příběhu. Němé sekvence jsou opět úchvatné, ani hudba to nekazí. (16.02.2015)

Námět: povídka Hanse Christiana Andersena. Scénář: Jiří Brdečka a Jiří Trnka. Hudba: Václav Trojan. Animace: Břetislav Pojar, Stanislav Látal aj. Už jen ty vesměs zvučná jména naznačují že se v tomto případě bude jednat o zaručenou kvalitu s celoživotní zárukou. V tomto případě mě mé zdání opravdu neklame. Trnkův první (někdy uváděn i jako druhý po Špalíčku) celovečerně loutkový snímek. Pohádkový příběh o slavíkovi a Císařovi. O tom kdo je moudřejš, zda prostý pták či sám Císař? Opět nezaměnitelná práce Jiřího Trnky, v napůl hranném a v napůl loutkovém filmečku Jeden z národních filmových klenotů a to bez debat. (10.12.2006)

Milý Slavíku, v této chvíli na konci mám jedno přání: vidět Tě a slyšet ještě jednou, v původním českém znění. Pak možná přidám i zbývající 5. hvězdičku... Zní to docela absurdně, dívat se na československý film s anglickým dabingem, ale ani po několika měsících se mi na jinou volně dostupnou verzi Císařova slavíka nepodařilo narazit (včetně těch, které v názvu tvrdí o češtině). Něco na tom bude, když zůstává Jiří Trnka více ceněn v zahraničí, nicméně po několika letech od zahlédnutí některých Trnkových kraťasů (např. Árie prérie) jsem se konečně odhodlal na některý celovečerní film proslulého filmového loutkaře (nebo loutkového filmaře? :)) a úpřimně jsem překvapen, jak mě Trnkovo provedení slavičí pohádky bavilo, okouzlilo, uhranulo, přeneslo do svého světa království, pohádkové přírody a malých oživených postaviček. Z jeho vizuálních kompozic sálá i po letech dokonalost a magická atmosféra, obzvlášť celá sekvence z nočního hřbitova mě svým pojetím k závěru ohromila a nasledující probuzení zpátky, tak trochu z pohádky do jiné pohádky, vrátilo celému vyznění něžnou poetičnost. [85%] (07.03.2024)

Jedna z nejpůsobivějších Andersenových pohádek natočená Jiřím Trnkou, který si s tímto autorem rozumněl (jeho knižní ilustrace, kde černá korunovaná Smrt šátrá svou vyzáblou rukou po příkrývce pod níž se krčí císař, byla v dětství mým velkým hororovým zážitkem). Pohádka pojatá jako chlapcův horečnatý sen, kde v přítomnosti Smrti žádné technické hračky nepomohou a nepřinesou naději a úlevu. Jen mne prudí, že na netu našinec narazí na japonskou stránku, kde lze koupit sebrané Trnkovy filmy, kdežto u nás prd...... (14.02.2010)