Severní přístav

Jedna z mých oblíbených komedií (teoreticky je to vážný příběh, ale tak to brát nelze, pokud vůbec kdy šlo). Dlouho jsem nechápal proč mne taková šílená agentská agitka baví. Pak jsem se podíval na scénáristy a pochopil jsem - mé souznění s Jiřím Brdečkou je na vině. Elegance, která mu byla vlastní, je prostě promítnuta i sem, postava a repliky Jiřího Sováka jsou k sežrání. Otomar Korbělář je sice starší, ale zcela důvěryhodný, mladá Alena Vránová je k sežrání a má krásné oči a je dobově samostatná žena, Gustav Heverle je vcelku snesitelný dělnický duch. Otomar Krejča přehrává jako vždycky, tady ale funkčně a recituje příšerné fráze s pozdviženým koutkem. Hnusný agent Rudolf Deyl je pochopitelně od počátku pod očima bdělých přííííííslučníků a vyzvídá takové strašně věci, jako kdo nám prodává ze Západu tkaničky do bot, pomocí utajených dopisů (v jejichž dikci opět slyším, jak se J Brdečka pochechtává). Navíc Makovcova režie je slušná, vcelku odsýpá, tempo je dobré, nezastavuje se nikde zbytečně. Miloš Kopecký, abych nezapomněl, jako ustrašený třetiodbojář, utrápená krásná Irena Kačírková, mladý (tedy jen věkem, mladý snad nikdy nevypadal) Josef Hlinomaz. No a abych nezapomněl, obsazení Jiřího Vršťly, obvykle hnusného agenta jako naopak sqělého bojovníka a dokonce i toho, kdo zlikviduje v půdní přestřelce (mezi prádlem, tím se o něco později inspiroval :-) Richard Lester v souboji mušketýrů na dvoře u bosých karmelitánů) hlavního padoucha, aby hned poté, co ověří, že uspěl, zachraňuje malého sladkého chlapečka z nočníku, to je taky něco. Prostředí přístavu je přiměřeně nezvyklé, řeka pěkná, moc se tím bavím. (10.06.2018)

Prvních asi deset minut filmu mě rychle vtáhlo do děje, vypadalo to jako správná detektivka, které nic nechybí. Špión, jedoucí vlak, krásná a záhadná žena, bohužel se z filmu posléze vyklubala nudná, propagandistická agitka. Světlým momentem byla ještě závěrečná přestřelka na půdě, jenže dobrý počátek a konec ještě nedělá i dobrý film. Skvělý herecký výkon Deyla a femme fatale Kačírkové. Rovněž mě fascinuje atmosféra (ne málo podobná noir filmům), která obklopovala pouze filmy padesátých let, jenže jak říkám, vše pokazil ten všudepřítomný stalinistický nádech. Jaká škoda, kolik filmů bylo jen takto zmrveno... (20.12.2012)

Geniální slátanina. Zábavné, komediální. Deyl není komunista jako vždy a všude, je to agent Papoušek s kriminální minulostí. Korbelář si tu lije sračky na hlavu. "Copak nejsem dobrý ředitel? Ale ano měl jsem být víc bdělý, je to moje vina". Kopecký napomáhá agentům ale je vystrašený k smrti. Proslovy Otomara Krejči jsou veskrze skvostné. Doporučuji! (16.05.2010)

Samozřejmě typický socialistický „špionážní“ film, ve kterém uvědomělí soudruzi, politruci a estebáci bojovali proti vnitřním i vnějším nepřátelům. Postava Šubrta je ale opravdu zajímavá. Je docela zvláštní a zajímavé, že se do takového filmu dostala poměrně ostrá kritika formálního komoušského žargonu. Nebylo to totiž nic platné. Z „vybraných statí a projevů“ psaných tímto žargonem jsme psali referáty ještě v osmdesátých letech. Žargon se ve skvělé formě udržel až do roku 1989 ba přežívá i po něm. (03.11.2017)

Film poukazuje kriticky na tolik škodlivé užívání frází aneb Filmový přehled 19/1954. 1) Vyšší míru zábavnosti, než je v žánru a v době obvyklé, bych připsal 37letému Jiřímu Brdečkovi, který dodal námětu a práci druhého scénáristy, předsedy MNV (!) ve Sněžníku v Krušných horách, šmrnc a profesionalitu. 2) Spoiler. Film ovšem nepřekročí dobové meze. Černobílý svět socialistického realismu zde vykvétá v plné kráse, kterou kazí (nebo spíše umocňuje) jenom zavilý třídní nepřítel rafinovaně skrytý pod maskou bojovníka za bdělost a ostražitost. (09.10.2011)