Tenká červená linie

Nevšední válečný film, vybočující z řady pomalu plynoucími scénami a úvahami jednoho vojáka, které vystřídají výborné válečné scény. Film je nabit neuvěřitelným množstvým hereckých osobností. Nádherné jsou ukázky různých charakterů jednotlivých velitelů ( Nick Nolte původně vypadá jako fanatik, který jde přes mrtvoly, jen aby měl konečně svoji válku, ale pak začne vojákům vysvětlovat, proč to dělá a najednou ho chápete ), krásně jsou vykreslené jednotlivé postavy a postavičky, hudba je výborná. Scény s ženou jednoho z vojáků vůbec neruší, prostě zapadají do netradičního pojetí Terrence Malicka. Určitě jeden z nejlepších válečných filmů, jaký jsem viděla. (12.07.2005)

Já zrovna na válečné filmy nejsem, ale tenhle mě hodně moc zaujal. Naprosto úžasné exteriéry, ten dokonalý kontrast temně modré oblohy a zelených planin. Skvělé herecké obsazení, kde co voják to herecká legenda. Nijak nepřikrášlené scény bojů a naprostá realističnost. Klidně bych dal pět hvězdiček a vůbec by mě netrápilo svědomí, žel třeba v porovnání s Vojínem Ryanem tam ještě malilinko chybí. Škoda že tu není aspoň ještě půl hvězdičky navíc. Zkrátka stručně a jednoduše, tohle je jeden z nejlepších válečných filmů posledních 20ti let a zaslouží si pozornost. Takže přímo hleď, kazetu do videa nebo DVD do přehrávače a ovládání do bojové pozice. Přeju příjemnou zábavu. (09.02.2004)

Film, který se spíše prožívá, než sleduje. Zpočátku atmosféra navozená kamerou snímajícím dění v "panenské přírodě" jakoby mimochodem a nádhernou sugestivní hudbou vyvolává pocity uvolnění, postupně se začíná vkrádat pocitnapětí. Jak se vojáci přesunou na Guadalcanal, víme, že budeme svědky čehosi hrůzného. A pak přijdou na řadu brutální válečné scény komentované vnitřními hlasy vojáků střídají se s pohledy na přírodu a flashbacky ze zázemí. Dojmy z filmu jsou značně hluboké a 5 nedávám jen proto, že přece jen mé prožívání je trochu jiné, než jaké tento film žádá, a že pohledy do nitra a vnitřní monology mi nepřišly nijak zvlášť hluboké. I tak se podle mě jedná o jeden z emočně nejsilnějších filmových zážitků. Scéna, kdy hraje skladba Journey to the Line je jednou z emočně nejsilnějších a nejlépe zrežírovaných scén filmových dějin. (08.06.2006)

Tohle byl první film, na nějž jsem šel dobrovolně do kina a měl chuť z něj odejít stejně, jako to udělala asi třetina lidí v sále. Vydržel jsem. To bylo v roce 1998. Tehdy jsem si říkal, že jsem možná ještě příliš malý sopel na to, abych to rozjímání pobral. Po dvanácti letech jsem se na Tenkou červenou linii odvážil znovu kouknout a ono se nic nezměnilo. Je to prostě takové... DLOUHÉ! Kdyby se vystřihly veškeré vzpomínky a představy hrdinů, mohl by z toho být slušný válečný film. Tahleta přemítání vojáků o životě a smrti jsou i v jiných filmech. Jenomže to, na co jde jiný režisér přes několikasekundové herecké výrazivo, zde Malick natahuje na čtvrt hodiny. Zajímavé je, že Zimmerova hudba patří k mým nejoblíbenějším soundtrackům. (07.08.2010)

Slušné herecké obsadenie - Penn, Brody, Caviezel, Clooney, Cusack, Harrelson, Koteas, Leto, Travolta, Jane, dobra výprava, kostými, kamera, akcie a fajn hudba od Hansa Zimmera. Jediná vec čo mi vadí je len to, že to potrebuje sakra prestrihať, pretože každý druhý záber sa tu čumí do blba. Nevadí mi, že Malick do vojnového filmu primiešal kus psychológie, ale prečo do boha s toho spravil kilometrovú dialnicu nudných záberov, kde sa každý druhý záber vraciame do džungle a kukáme na stromy, vtáky, chcípajúcich vojakov, ktorých ani nepoznáte a jednu manželku, kde ich vzťah vám je u prdele keď padajú bomby. Malick to mal dobre vymyslené, ale miestami je to dosť nudné a zdĺhavé. Ale stále je to nadpriemerný vojnový film zo slušnými akčnými scénami, ale na Spielbergovho Ryana sa to nechytá a vylodenie v Normandii strčí do kapsy celý Malickov film. 70% - 3* (19.10.2009)