Baby Driver

Are you slow? No! Ok netvrdím, že ten film není hrozná píčovina, ale má to svoje momenty a aspoň si to na nic nehraje. Začněme plusy je tu pár povedených scén nejvíc boduje loupež v maskách Michaela Myerse, ale najdou se i další je tu pár solidně obsazených rolí z nichž nejvíc boduje lehce psychopatický Jon Hamm, ale i Spacey je velmi stylový a typově naprosto přesně obsazený velký plus je sladění hudby s akčními scénami tady máme bez prdele kandidáta na oscara za střih zvuku. Bohužel ve chvíli kdy se film snaží přepnout z bezmozkové krimi komedie do vážnějšího módu to povážlivě drhne i když i mě celkem překvapila ta drsnější a nekompromisnější druhá polovina, ale je to dost nevyvážené nemluvě o tom, že hlavní hrdina je hrozný koště a ty rádoby dramatický scény z jeho života byli spíš k smíchu, ale zase na rozdíl od fast and fekální série co se točí jenom pro prachy tu je aspoň vidět srdíčko režiséra co si evidentně splnil svůj klukovský sen.55% (05.08.2017)

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)

"Vy přepadáte, protože jedete v drogách. Já jedu v drogách, abych mohl přepadat." Doc to naplánoval, Baby odřídil, Cvok si to zdůvodnil, Buddy odstřílel a Darling byla s brokovnicí naprosto k sežrání. Mě se to prostě líbilo, tedy dokud se adrenalinová akce mísila s hudbou, ale jakmile došlo na dětské vzpomínky a na city, tak jsem dostával chuť nasadit si masku Mike Myerse a jít něco přepadnout. Vždyť jsou to moje peníze. Ne jejich. Oni mi je ukradli. A já si je vezmu zpět. Díky, Cvoku, za návod. (12.09.2018)

Docela se divím tomu vysokému hodnocení. Jako honičky v autech fajn, docela mi to připomnělo NFS Most Wanted 2. Zajímavý byl i nápad jak film proložit haldou známých hitů. Ovšem celý ten příběh stál na hodně chatrných nohách složených ze samotných klišé a vrcholem byl povzdech bosse ,,taky jsem miloval'' ! Nevím, jindy mám tyhle mafošské filmečky nadupané hudbou plné automobilových honiček rád, ale tohle mně nějak neoslovilo. Dávám tedy za 3 blejskací růžové iPody. * * * (08.02.2020)

Ačkoliv to částečně odporuje mému filmovému přesvědčení, že by si každý filmař měl moci dělat, co chce, si začínám říkat, že by každý filmař měl povinně dodržovat hodinu a půl stopáže, pokud nemá vitální obsah pro všechny ty minuty navíc, god dang it. Opravdu to vypadá jako krátký film násilně roztažený na dvě hodiny, nikoliv jako samostatný příběh, který potřeboval být přesně takto vyprávěn. Wright je tak hluboce ztracen ve svých formalistických detailních vyhrávkách, že se úplně zapomíná dívat na celý film z dálky. (04.10.2017)