Pád říše římské

Po většinu své, trochu dlouhé, stopáže, je tento film dobrý. Krásná Sophia Loren, výborná hudba a vcelku slušné herecké výkony. Jednu chvíli jsem uvažoval i o maximálním hodnocení. Jenže ten konec mi přišel tak natahovaný, že mě to znudilo. Takže za mě jen velmi slušné 4 * s tím, že kdyby se to zkrátilo o nějakých 20 minut, vůbec nic by se nestalo a já bych mohl jít na maximum. (02.06.2009)

Máme-li sčítat a vážit kvalitu tohoto jinak vyššího patra hollywoodské produkce, je to do značné míry opakováním o kontrastu velkoryse pojaté výpravy, nenasytné až pažravé kamery, velkých scén, ale také - i v tomto lepším případě - opakováním poetiky romantického dramatu a vět sice i nosných a klasických, ale pro tehdejší svět a tím více pro ten současný také více netečně mrtvých než alespoň občas živých. Takto pojatý scénář nezachrání ani ta největší herecká jména. (19.01.2022)

Film je rozdelený na dve časti a má to svoje opodstatnenie. Zatiaľ čo prvá polovica sa celá odohráva na severe pod snehovými závejmi, neskôr sa vydávame do Ríma, na bojiská a aj späť na sever. Tradičné intrigy sú ozvláštnené arménskymi a perzskými záujmami. Mám taký pocit, že ak je niekto otrávený, musí neskôr padnúť celá ríša, impérium, alebo republika. Zatiaľ čo interiérové scény, alebo tie monumentálne s rímskou architektúrou by zvládol naaranžovať každý profesionálny filmový architekt, pre scény v prírode má Mann ten správny cit už od dôb jeho legendárnych westernov. Škoda, že síce je tu viacero menších bitiek, ale sú príliš neinvenčné. Dojem z Pádu Rímskej ríše ako monumentálneho historického diela mi to ale neskazilo. Nechcem provokovať, ale občas sa mi zdá, že kladne z tohto obdobia sa môže hodnotiť iba Spartakus. Pritom Mannov film je omnoho prepracovanejší, ako napríklad Alexander veľký alebo Džingischán. (18.12.2016)

Několik historických faktů, v porovnání s tímto jinak ve skrze docela solidním velkofilmem. Samozřejmě jistá srovnání a návaznost na oskarového Bena Hura, tu samozřejmě inspiračně nejspíš byla, a to tedy přímo v té aréně, kde by to bez Commoda snad ani nešlo. V roli Commodovy (Christopher Plummer) sestry Lucilly se blýskla krásná Sofia Lorenová. Dokud se bojuje s Germány, je vše v pořádku. Pak už následovali jen nepřesnosti a výmysly. Těžce nemocný císař Marcus Aurelius (Alec Guinness) chce do čela říše dát místo svého nezdárného syna Commoda vojevůdce Livia (nejspíše smyšlená postava-Stephen Boyd), do kterého je mimochodem zamilovaná Marcova dcera Lucilla. Ve skutečnosti právě proto, aby zajistil převzetí trůnu bez otřesů v říši, rozhodl se Marcus pro dynastický princip, byť si byl určitě vědom nedostatků svého syna. Commodova reakce je rychlá, a tak Marcus umírá kdesi v pohraničí prostřednictvím otráveného jablka, podaného slepým sluhou. Dnes se zdá nejpravděpodobnější a alespoň se to i uvádí že Marcus zemřel na rakovinu či mor (na vojenském tažení poblíž Vindobony-dnešní Vídeň) arozhodně tedy ne rukama stoupenců Commodových. Livius rozumně ustoupí Commodovi a umožní tak jeho krutovládu, která se mu ale časem přestane líbit a stane se císařovým nepřítelem. Vše vyvrcholí závěrečným soubojem Commoda s Liviem, což je samozřejmě nesmysl. Commodus byl napřed otráven ale když to nemělo účinek tak nakonec odpraven profesionálním zápasníkem Narcisusem, kterého najala jeho milenka Marcia, o které tu není také žádná zmínka. Zde bohužel byla historická fakta podřízena fabulaci, což je u tohoto jinak pěkně zpracovaného filmu škoda. Addition: Sám Commodus-megaloman, byl jeden z nejhorších tyranů jaký Řím poznal, podobně jako třeba Caligula jehož snad dokonce i předčil, i za jeho dvanáctileté především despotické a utlačovatelské policejní vlády docházelo k podobným excesům jako např. k zabírání majetku vlivných, znepřátelení senátu a aristokracie, přejmenování Říma na svou osobní kolonii, kult zbožštění za živa, hromadu nesmyslných rozsudků smrti, konfiskací, perzekucí, udávání, korupce ap. Mínusy: Nepřesná historie faktu, pomalé a nudné počáteční tempo, některé vedené a řekl bych že i smyšlené dialogy, herci až na Stephana Boyda a Ch. Plummera a dlouhá stopáž. Plusy: Jak už to tak u těchto druhu filmů bývá tak především bych zde vyzdvihl jeho rozmanité exteriéry a interiéry, pestře barevnou barvu, slušnou výpravu, kostýmy, hudbu a kameru. (18.05.2007)

Sandálový předobraz Ridleyho Gladiátora, který ovšem unavuje strašlivou délkou, bazíruje na nepodstatných detailech a je tady až příliš mnoho vět, které nemusely být vyřčeny. Abych jen nehanil, tak musím vyzdvihnout Plummera, Sophii Loren a davové scény, které dnes už asi nikdo podobně nenatočí. Ale ani to nemohlo film vytrhnout z šedivého průměru. 50% (30.07.2012)