25 km/h

Celkom slušný roadmovie z Nemecka. Dvaja dospelý, samozrejme dostatočne odlišným charakterom a životným štýlom, sa rozhodnú splniť svoj detský sen (dostať sa k mori a ...). Ako to už býva, počas cesty sa dostanú do najrôznejších (príjemných a nepríjemných) situácií a odhalí sa aj zopár tajomstiev. Záver by rozhodne mohol byť trošku originálnejším. Keby to tak bolo, tak pravdepodobne aj s tým hodnotením by som išiel vyššie. Osobné hodnotenie: 73% (***) (09.12.2019)

Feel good komédia nakrútená s vkusom, ako to len ide. Dozvedáme sa, čo trápi súčasných štyridsiatnikov, pričom my (čerství) štyridsiatnici to dobre vieme. Našťastie väčšina z vás neukrýva také tajomstvo, ako ten bohatší z bratov, ale chápeme, o čo ide. A chápeme aj toho druhého brata, ktorý sa ani po tridsiatich rokoch nie je schopný vykoktať jednej žene zo svojich citov. No a oblúkom sa dozvedáme, čo trápi aj dnešné ženy v trochu nižšom veku, respektíve aj v tom istom a tiež to nie je asi sranda tráviť manželstvo s niekým, s kým asi ani byť nechcete. Chcelo by sa povedať, že niektoré chyby sú nenapraviteľné a nedajú sa po dlhých rokoch napraviť, ale posledný záber tento autenticizmus doslova z filmu vytrhol a trochu ma tak zamrzela snaha zavďačiť sa väčšine publika. (03.02.2020)

Vlastně klasická road movie se všemi klišé, co k tomu patří, přičemž tím největším je ústřední dvojice dvou bratrů, kteří k sobě po letech hledají cestu. A ani příhody, které zažívají během svého tripu, nejsou ničím extra. Ale film se může opřít o hezké prostředí, které je našinci blízké, fajn herecké výkony a především o pohodu, která čiší z každého záběru. Jednou něco podobného také udělám. 80% (27.07.2019)

Taky jsem měl chvíli tu krizi středního věku. Krvácely mi hemoroidy, svinsky se mi začala zvětšovat tonzura, měl jsem nutkavou potřebu začít víc honit, abych ještě dohonil vše, co jsem dosud nestihl ještě před tím, než ztratím ten tvrdý pohled lovce škeblí a skončím na bingu ve starobinci, no a zmítala mnou neodolatelná touha na všechno se vysrat a skáknout si na fichtlu do Warnemünde. Paxem si ale uvědomil, že sedět dvanáct hodin na mučivě ztvrdlém koženém kvádru, krutě se zarývajícím do prdele na každém výmolu, nebude pro ty hemoroidy zrovna dokonalá terapie, zapařená helma by mi akorát tak ještě zvětšila tu temenní pleš, a že se mi vlastně v podstatě vůbec nechce hrkat se někde severem NDR a moknout jak čurák. Navíc s bráchou vycházím skvěle. A tak jsem si jen zajel autem na Fifejdy do lékárny, napajcoval se viagrou, vrazil nitrák pod jazyk a celé to divné období v pohodě překonal pícháním čerstvých, flexibilních a roztomilých dvacítek. To tuhle mantáčtí bratři Jürgen s Wilhelmem unáhleně a návalově zvolili variantu A), vrátili se mokří, špinaví, smradlaví, s rozšmelcovanýma prdelema a plni traumatů ze zatuchlých, vytahaných a škaredých německých čtyřicítek, což po závěrečných titulcích patrně vedlo k prohloubení krize a dvěma sebevraždám. Ale zase ty Babety zjevně sbližují, a tak si to kluci aspoň hodili plni bratrské lásky. Je z toho veskrze příjemný oddechový film Dva kokoti tankují mix, sice tak nějak o ničem, pokud vám netáhne na pade a nepromrdali jste život staromládeneckým sezením s lahváčema v nějaké barabizně na zaprděné vesnici u Lipska nebo jako 24/7 permanentně zařezávající vrcholový nenažer hedžových fondů, nicméně film mile natočený, nenásilný, příjemně plynoucí a místy i vtipný. (21.08.2019)

Film tak nijaký, že je fascinující, že na flashdisku zabírá vůbec nějaké místo - je to v podstatě jako koukat 100 minut do prázdného prostoru. Rozdíl mezi tím, jestli je tenhle film promítán na plátno, nebo člověk stejně dlouhou dobu sedí v naprostém tichu a přemýšlí třeba o své oblíbené polévce, je v podstatě minimální. Z toho jde vyvodit, že se to bude líbit hodně lidem. (01.07.2019)