Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn)

Popravdě, asi mi to postavu Harley Quinn moc nepřiblížilo a v první půlce jsem měl spíš pocit, že to je jen pestrobarevná a přeplácaná šaškovačka Margot Robbie, která si to ale fakt užívá, to se musí nechat. Nicméně naštěstí druha půlka už snese nějaký měřítka a rozjede se slušná akční jízda, byť člověk má furt pocit, že snaha osamostatnit postavu Quinn od Jokera film trochu ochuzuje a i když tu má být Harley Quinn ta hlavní, tak pachuť nepřítomnosti Jokera na konci trochu ulpí. Na druhou stranu, bavil jsem se i tak dobře 3.5. (29.03.2020)

Jestli se v americkým filmovým průmyslu pohybuje někdo, kdo je neodolatelnej, tak je to Margot. Neřeším, jestli má Harley Quinn dostatečně silný příběh nebo osobnost na to, aby utáhla svůj vlastní film, protože Margot Robbie na to má. A její Harley je sakra koukatelná, dostatečně hustá, a k tomu roztomilá. A navíc v tom nejede tak úplně sama. V komiksových filmech je to stejně vždycky ten stejný scénář, dobří proti zlejm, objasňování minulosti, velká finální rvačka, bum, konec, příslib pokračování. Jestli na ně v tomhle případě dojde, netuším. Každopádně, já si film užila, jsem spokojená s obsazením, střih byl super, hudba mi sedla. Jsou slabší, ale je jich pět. Hvězdiček, myslím. (05.02.2020)

Já se vysloveně rochnil blahem, protože holky co si na fight berou kolečkový brusle, mají doma hyenu, jsou roztomile choatické magorky, uměj zvěřejnit svůj statut opravdu hodně viditelně, z akrobacie, gymnastiky a baseballu mají jedničku s hvězdičkou jsou prostě ultra sexy. Příběh, akce, dialogy, postavy všechno je to tady na punk,skvěle naduclý na povahu Harlejky, které je můj novej platonickej slaďoušek, jinak to prostě nejde. Jo a hudby se v týhle hodně barevný jízdě taky nemusíš bát. (05.02.2020)

Uf. Bohužel je to očividně natočený těma stejnýma lidma od marketingu, který stříhali Suicide Squad, takže jde o nekonečnou montáž, kde se přes neustálé flashbacky, voiceovery, vysvětlovačky a pomrkávání nikdy nestane film samotný. Bohužel to taky tragicky nedokáže prodat svoji girl power. Zatímco třeba Slunovrat dokázal vynalézavě vyprávět o tom, že hrdinku nemusí definovat toxický vztah, tohle se topí v korporátním empowermentu jak z nějaké SNL parodie (vážně by u toho šlo hrát třeba bingo, jak se ještě zachovat toxicky a nechat si za to v desetivteřinovém štěku zlámat haksny). Nepřístupný rating potom nechápu už vůbec, protože to s brutalitou pracuje stejně tupě jako Deadpool, je to vlastně jako kdyby někdo polil krví kanál Déčko. Margot Robbie je skvělá herečka a očividně z toho i z producentského křesla chtěla vykřesat něco víc, tohle ale nakonec ukazuje jen to, že ženy jsou stejně nudné superhrdinky jako jsou muži nudní superhrdinové. (05.02.2020)

Po nemastných a neslaných trailerech člověk před návštěvou kina jen doufal, že to nebude takový propadák, jako byl svého času Suicide Squad. A světe div se. Karty se obrátily. Zatímco banda sebevražedných idiotů vypadala v ukázkách nadupaně a následně pohořela, Harley to vzala přesně z druhé strany. Z nulových očekávání se vyloupla poměrně povedená jednohubka, která dokáže zabavit. Hlavní zásluhu na tom má hlavně vyprávění, které "dostala do rukou" právě Harley. Ta s ním skáče tam a zase zpátky, což ve finále filmu přidává na tempu. Díky této struktuře si totiž scénáristé mohou dovolit rozsekat delší konverzační pasáže na více částí, které postupně namixují s "nařachanými" akčními sekvencemi. Věřím tomu, že kdyby byla poctivě dodržená časová posloupnost všech událostí, ve filmu by se určitě našla slepá místa, při kterých by se divák nudil. Filmu však do jisté míry podkopává nohy fakt, že se snaží působit jako týmovka. Ono totiž úplně nefunguje, když z Vtáků (tak totiž zní velice humorný slovenský překlad) nějaký adekvátní prostor dostane kromě Harley snad jen Black Canary. Zahraničními recenzemi opěvovaná Huntress pak má jen minimum prostoru, a rozhodně není tak skvělá, jak ji někteří opěvují. Ale budiž, každý má nárok na svůj vlastní názor. Nic to ale nemění na tom, že vztahy mezi budovaným týmem (jenž je budován asi posledních 15 minut) jsou prakticky nulové. Jako povedené tak můžeme označit alespoň vztahy Harley - Cass a Canary - Sionis. A právě poslední zmíněný charakter je díky Ewanu McGregorovi opravdu skvělý. Je to sice poměrně typický vyšinutý DC mafián, jako asi polovina záporáků z Gothamu, ale je zahraný dobře. V kombinaci s výrazně "degradovaným" Zsaszem (ten na žebříčku padouchů rázem spadl o nějaké to patro níže) ale tvoří pěkně úchylnou dvojičku, kterou byste neradi potkali v potemnělé noční uličce nebo při procházce v parku. Birds of Prey tak stojí hlavně na poměrně jednoduchém humoru, který je místy dost bizarní a stupidní, ale funguje v podobné kvalitě po celou stopáž filmu. V kombinaci se zábavným soundtrackem Daniela Pembertona a přehlednými akčními scénami pěkně tělo na tělo je to slušný film. Na DCEU nadprůměr a 70%. P.S.: Jen doufám, že mě Warner Bros ušetří toho, že by natočil další film čistě s Birds of Prey v sestavě Black Canary, Huntress a Renee Montoya - ta ženská mi pila krev pokaždé, když byla na plátně. (05.02.2020)