Americká krása

Nestandardní tragikomedie ze současnosti, kritizující citovou pustinu středostavovské rodiny, osciluje mezi parodií, satirou a realismem. Silné tragické okamžiky se střídají s čirou komikou. Mendesova invenční režie, ve které jsou cítit silné divadelní kořeny, velmi obratně kritizuje typická americká témata. Témata, ve které Američané trvale věří a které věrně ctí, jsou neměnné a nedotknutelné. Jejich velký „americký sen“ ale v rukou britského debutanta znovu pociťuje citelné trhliny. Ukazuje tak po svém některá zásadní témata, především pak americkou posedlost po úspěchu, která dokáže zničit „všechno lidské“. Ale i řadu dalších. Nenávist. Jane svoji matku nenávidí z jejího načrtnutého, do strany nevybočujícího života, otce z jeho pasivity a chování v přítomnosti její kamarádky. Mendes nám zároveň naznačuje, že si dříve byli blízcí a obnovení tohoto vztahu je nyní jeden z Lesterových „nových“ cílů. Homosexualita. Otec, milující svého jediného syna, je schopný jej okamžitě zavrhnout kvůli jeho možné homosexualitě. Úpadek rodinného života. V případě obou rodin. Carolyn se snaží urovnat vztah mezi dcerou a manželem a o to víc propast prohlubuje. Lež. Ze strany Rickyho k vlastnímu otci (ohledně drog), ze strany Angely, která se snaží upoutat veškerou pozornost i za cenu lhaní. Ambice. Nekontrolovatelná honba za úspěchem a zároveň i s chamtivostí. Naprogramované přání, které má většina z našich hrdinů. Závist. Ta je pro změnu vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Závist také přiživuje nepřátelství (Angela v závěru může závidět Jane, byť celý film fungoval naopak. I Carolyn pociťuje ke svému vzoru Buddymu závist). Neschopnost komunikace. Ta vede k tomu, že dochází k tragickým nedorozuměním. Nejsmutnější na tom z pohledu postav může být fakt, že všichni do jednoho rozprašují své nepravdy, promlouvají k nám opravdově a jejich pravdivá vyznání pomáhají k odstranění masek, které je tak dlouho tížily. Odcizenost. Pocit, že žijeme životy, nad nimiž nemáme absolutní kontrolu, a veškeré snahy omezit náhodnost výsledků našeho počínání vedou k ještě větším katastrofám. I na pošesté absolutních 100%. (15.12.2007)

Film vyvolávající neuvěřitelné emoce, to bylo to první označení, které mě napadlo. A můžu hned přidat další: film, na který nezapomenete a rázem změní vaší psychiku. Nevím, jestli v dobrém nebo špatném slova smyslu, ale nazáleží na tom. Prostě ve vás něco zanechá a chvílemi si uvědomuji, že takový film je bohužel jeden z tisíce. Kevin Spacey svého Lestera Burnhama nehraje, on prožívá jeho příběh. Na světě je tolik krásy... (17.01.2007)

Když Americká krása dostala Oskara, už předem jsem moc nevěřila, že to bude opravdu dobrý film ( a navíc ten podivný název ), ale on JE vážně skvělý. Takhle nějak opravdu vypadá krize středního věku, i když se poznávám spíš v něm než v ní. A mimochodem, Kevin Spacey je fakt úžasný. Tomuhle filmu fakt nemám co vytknout. (19.09.2004)

Mendes natočil úchvatnou satiru na Americký sen. Klidný život navenek, uvnitř zloba. Lidské předsudky a diskriminace. Ukázka úpadku rodinného života. Otec milující svého syna, ale schopen na něj zapomenout kvůli jeho "homosexualitě". Otec, který radši než manželku má myšlenku na mladou kamarádku své dcery. Manželka, která se snaží urovnat vše mezi manželem a dcerou a ještě více to zhoršuje. Voayer s kamerou, který je uchvácen pohledem na listí ve větru, na umírající lidi a marihuanou. Dívka, která se snaží být středem pozornosti za každou cenu i cenu lhaní. Snaží se být Ta co všechno zkusila a může o tom říkat kamarádkám. Všechno se dá vidět v normálním životě. Proto je tento film tak realistický a působivý. Životní role Kevina Spaceyho. Naprosto dokonale napsané a zahrané. Ozvučené na jedničku. Mendes se tímto stává věčný .... (19.06.2004)

Pamatuji si jasně na chvíli, když jsem vyšel z kina. Byl jsem jako omámený. Tak ohromný a dokonalý film jsem ještě do té doby neviděl. To nebyl klasický příběh, byl to příběh o chlapovi, který se ze "dna" dostal nahoru takovým způsobem, který mě dostal na kolena. Kevin Spacey se pro tu roli hodil přímo geniálně. S opětovným shlédnutím už to samozřejmě ztrácí na důrazu, ale ten první pocit ve mně zůstal. (28.11.2010)