Slavnosti sněženek

Lásku k statickým, nedokonalým postavám, neměnně připoutaných k jednomu, zdánlivě běžnému, místu, s Hrabalem, potažmo mladým Menzelem, velmi sdílím (tahle věta je můj Lukáš Grygar moment). Však jsem také po celou dobu sledování cítil ve vzduchu to tlející listí, déšť a kouř z udíren. Škoda jen, že tuhle poezii umaštěného nicnedělání, kterou film dokáže efekt(iv)ně znázornit jenom tím, jak v podvečeru svítí v lese okna chat, má potřebu občas zbytečně fortifikovat těmi na krev pábitelskými momenty s vyměněnými ženami, Patem a Matem s kýblem barvy či dětmi zpívajícími Čechy krásné, Čechy mé na poslední cestě nešťastného kaňoura. Menzel zde každopádně projevuje překvapivé formální schopnosti. Noční sekvence jsou šikovně nasvícené, denní zase nostalgicky zastřené. Umí velmi dobře pracovat s pološerem a umolousanou blátivostí podzimních dní. Není divu, že jeho talent objevili na Západě, kde jim následně natočil Čokoládové čmuchaly. Hehe. (26.05.2023)

Znám ve svém okolí hned několik bývalých spolužáků, kteří by na Menzelovu poetickou komedii popsali desítky stránek analýz. Všemi znalý spor dvou mysliveckých spolků o zastřeleného kňoura je i dnes živý a aktuální. Já ale vidím především místy až moc tlačenou hrabalovskou poetiku i žel nucené repliky jinak skvělých herců, kteří se topí v příběhu, kterému chybí pořádný děj. (02.12.2012)

Pro příznivce Bohumila Hrabala a Jiřího Menzla povinnost a vpravdě kultovní záležitost, pro ostatní příjemná, pohodová komedie se spoustou špičkových českých herců, kteří se v tak silné sestavě často nevidí. Ukázka příkladné spolupráce autora předlohy a režiséra - Menzel s Hrabalem si zkrátka rozuměli. Režijně nelze filmu nic podstatného vytknout, ale tahle část Menzelovy tvorby mě neoslovuje přesně z téhož důvodu, proč ostatní uvádí v nadšení - pro tu svoji selankovitou pohodovost. Mám raději dílka temnější a konfliktnější, které provokují k myšlení a směřují k nějaké katarzi. Celkový dojem 75%. (08.08.2007)

Proč to nemůže být pravda? Krajinka v zimním hávu... Na tento film jsem se podíval znovu v období, v němž jsem k Menzelovi silně kritický, abych si potvrdil, zda je tento autor opravdu "jenom dobrý", jak se mi nyní zdá. Slavnosti sněženek mi to však nepotvrdily. Snad pomohlo, že jsem slevil ze svého požadavku zahlédnout ve filmu "živý čistý hrabalismus". Menzel si tady na nic nehraje, bere prostě ze "světa podle Hrabala", co uzná za vhodné a podává to na dokonalé kulise historicky neopakovatelného českého biotopu chatařů a domorodců. A je to tam. I když bylo nutno zacpat si nos před lehce se vtírajícím pachem "dobrého českého člověka". Krásné obsazení, dost dobrá hudba. Jen škoda Hrušínského postavy, která měla potenci dát celému filmu nějaký subjektivní rámec. (11.06.2011)

"Jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já." Předlohu od Hrabala jsem nečetl, takže jsem k filmu přistupoval s čistým štítem, a i když znám pasivně nejednu hlášku, celkem mě Slavnosti sněženek překvapily. Rozhodně to není komedie, jež by byla založená na přímočarém humoru - spíš jde o jakýsi sled absurdních situací odehrávajících se na vesničce, kterou obývají rozličné charaktery. Jedno prase vs. dva nepřátelské myslivecké spolky - jedna hostina vs. dva podávané pokrmy - šípková omáčka vs. zelí. Dějová linie s pseudohoumlesáckým chovatelem koz šla poněkud mimo mě a dokázal bych si představit příběh i bez ní. I přes množství humorných a absurdních situací, jimž kralovali líný dědek Franc a žrout Karel - měl závěr hořkou pachuť. O to víc mě ale film zaujal! (11.01.2021)