Třetí princ

Tohle je hodně zvláštní film. Nebýt toho zdržování v úvodu, a mít daleko větší prostor sukničkářský bratr, a mít to trošičku víc hororovější nádech ve skalním království, neváhám to ocenit daleko víc. Takhle je to trochu kočkopes (přece jen sukničkář v pohádce?), kde některé části fungují skvěle, a u jiných si říkám, no a co, případně wtf? Chtělo to - navzdory asi tlaku schvalovacích komisí - přitlačit na pilu. (25.12.2013)

Dávám objektivní ****, i když tuto pohádku nemám moc rád. Připadá mi příliš temná a ponurá. Ale vím, že se hodně líbí ženám, asi i díky Pavlu Trávníčkovi, kterého já ale také příliš nemusím. Jako pohádka funguje, vše je jak má být, výprava je skvělá a exteriéry nádherné. A princ Jaroslav je pěkný proutník. (06.07.2010)

Rozhodně nadprůměrná pohádková filmařina, výborné herecké výkony (Hlaváčová, Munzar, Trávníček, Šafránková), slušná atmosféra, úsporný střih, podivná je ale místy výprava (především oděvy všech tří princů vypadají spíš jako úbory nějaké tělocvičné jednoty z konce 19. století) a některé lokace taky dost překvapí (novodobý hřebčín, zámek v Roztokách), občas velmi nepovedené postsynchrony. Evidentní je snaha budovat příběh daleko tajemnější a "fantasijnější", než bylo v té době běžné, což je rozhodné plus. O to víc ovšem zamrzí řada naprostých anachronismů v dialozích. Problematický je také trochu moc překotný závěr, kdy se z "úsporného vyprávění" najednou stává vyprávění skoro nepřehledné. Stačilo by přitom málo, a bylo by to celé ještě o dost syrovější a přesvědčivější. Celkový dojem: 70% (09.02.2013)

Rozprávka, kde máme síce osvedčený pár Trávniček Šafránková, ale skôr než na Popolušku temnejšou atmosférou pripomenie skôr Princa a Večernicu. Ale stále ide o rozprávku, temnota-netemnota. Dva obrazy, traja bratia, dve sestry, tri úlohy a jeden koniec. A aby toho nebolo málo tak aj dva meče, psi alebo kone, ako napovedá obsah k filmu. Nejde o príbeh, ktorý by som si schuti opakoval každý rok, ale nostalgické spomienky na detstvo v hodnotení taktiež zohrali svoju úlohu. (25.12.2020)

Třetí princ patří k těm ponuřejším pohádkám, které mě v dětství naháněly hrůzu. Dramatické scény ve skalách za doprovodu hromující hudby mě vždycky fascinovaly. Antonín Moskalyk mohl šáhnout na jakékoliv téma a vždycky z toho vykřesal bezvadnej výsledek. Třetího prince mám rád od malička a pokaždé když ho vidím, cítím temnotu a mrazivou atmosféru. Hudba Ivana Kurze je opravdu hrůzostrašná a hodně tomu dodává to zlo. Na Herzovu Pannu a netvora to sice nedosáhne, avšak svým obsahem a kvalitou zapůsobí rovněž. (25.12.2020)