Třetí princ

No kde jsou ty časy kdy byl pan Pavel Trávníček takový kocour??Nenávratně pryč. Herectví Libuše Šafránkové se mi nikdy nezdálo dokonce ani v oblíbených třech oříšcích pro popeluchu. Tady zase hraje dvojroli která se skládá z dvojčat, princezen, které mi obě přijdou nanejvýš nesympatické. Pohádka v celku slušná a 3/5 má zasloužené, protože dnešní pohádková tvorba je uplně marná. (28.09.2012)

Najviac ma bavilo pozerať sa na tu viac, tu menej vynaliezavé spôsoby, ktorými tvorcovia zamaskovali slabý rozpočet ohľadom dvojičiek. Šikovné strihy a rafinované zábery kamery ale čoskoro prestanú baviť a vy si poviete, že toto je predsa len trošku jednoduchý a lacný (ehm) spôsob, ako pracovať s jedným hercom hrajúcim dve postavy v jednej scéne (napr. ak sú dvojičky v jednej scéne, tak ako na potvoru prechádzajú temným tunelom, kde im nie je vidieť do tvárí). Okrem toho ma zaujalo ponuré princeznino kráľovstvo (natáčané v úžasných Adršpašských skalách) s miestami až hororovou atmosférou. Libuše Šafránková prekvapivo nesympatická, Pavel Trávniček prekvapivo sympatický. (23.04.2019)

Mňam, temný podkres já tuze rád. Depresivní pohádka s až psychedelickou hudbou, charismatickými herci a nemalým kouskem skrytého poučení... rozhodně zajímavý pokus, který působí vedle všech těch pohádek o hodných čertech přece jen jinak... A Trávníček je machr... a Libuška šťabajzna...takže proto :-) A jak píše canakja, oba dva krát dvě = 4*. (24.12.2007)

Moje nejoblíbenější POHÁDKA. Protože je "původní" . Když ji K.J.Erben "posbíral" (Erbenův text nese název Dvojčata) a pan Moskalyk natočil... Nejsou to Tři oříšky pro Popelku a další všeobecně známé, i když líbivé. Mám ji rád hlavně pro to, co ji tak odlišuje od ostatních pohádek: sahá k samotným kořenům žánru, ba přímo k mýtu, do dávnověku (např. staré pohanské kulty: "Skály už nebraly ani mé dary."), k odvěkému dychtění po tom tajemném, neznámém, co nás čímsi přitahuje, vzrušuje a láká; k prastarým hodnotám, jako jsou odvaha, statečnost, přátelství, věrnost..., se stejnou naléhavostí z ní však promlouvají též city, instinkty, touha a především láska - ovšem láska skutečná. Zde totiž princezna není obligátní odměnou či výhrou (tím rozhodně nechci deklasovat syžety jiných pohádek!) na konci cesty plné překážek, nebezpečí či plnění úkolů hodných následníků trůnu. Ba co víc, v této pohádce dokonce princezna miluje! Když Milena varuje prince: "Nežeň je do skal!", a posléze z jejích úst slyšíme věty: "Hledala jsem Tě všude..." nebo: "Tři úkoly, co s nimi? Chtěla bych, abys zůstal...", tehdy už nejde o úzkost či obavy o budoucnost vlastního království, nyní je to bytostný strach o člověka, ke kterému cítí to, co je staré jak lidstvo samo, přitom však vždy jiné,rozumem neovlivnitelné, pokaždé jedinečné a znovu neopakovatelné, tedy opravdovou lásku ... Pro mě je Třetí princ dosud nepřekonaná adaptace původní pohádkové látky. Středověká spanilá nádhera se vším všudy, navíc smekám před "dvojvýkonem" Libušky Šafránkové. (04.11.2009)

Reziser Antonin Moskalyk /Dobrodruzstvi kriminalistiky, Cetnicke Humoresky/ natocil len nudnu a dost priemernu normalizacnu rozpravku /pohadku/. Normalizacia v byvalom Ceskoslovensku sa v roku 1982 zdala byt nekonecna a bola doslova vsadepritomna, preto sa tocili taketo filmy - na odlahcenie rozpravky /Herz/ alebo dychavicne normalizacne juhoceske komedie a la Slunce, Seno. Safrankova miestami az prehravala, a Travnicek /dabing Terence Hilla myslim/ tam bol len do poctu. Kulisy len priemerne, ale ako pisem, ako normalizacny priemer sa film da zniest : 58 % (19.12.2015)