Krotitelé duchů: Odkaz

Prvých 12 hodín po dopozeraní som bol presvedčený o tom, že tomu nemôžem dať „len“ 3*. Na jednotke aj dvojke som bol ako dieťa v kine. Predstavovalo to pre mňa dodnes nezabudnuteľný zážitok. Lenže... po 12. hodinách zo mňa nadšenie a dojatie razantným spôsobom vyprchalo. Vlastne som sa na tvorcov dokonca začal hnevať. Za to, že do toho nešli naplno, že zostali zaseknutí uprostred cesty. Spôsob, akým narábali s Haroldom Ramisom, je unikátny. Možno bola preliata i kvapka slzy z mojej strany. Nechcem o tom hovoriť. Tomuto poviem dôstojná rozlúčka!   Problém je v tom, že s ďalšími cameami to až také pozitívne nie je. Tešil som sa na ne hodinu a trištvrte. Napokon z toho vypadlo niečo na spôsob „hm, a to je všetko?“. Čakal som viac. Nevraviac o tom, že zásadná časť bola divne uprataná do záverečných titulkov (wtf?). Jason Reitman je ako pokračovateľ rodu skvelou náhradou. Vie byť poetický, krásny, sám sebou.   Malér je, že mu to tu nebolo umožnené tak často, ako si zaslúžil. Po dobrom, uvoľnenom a poetickom začiatku to prestáva byť ono. Ku koncu viacero motívov a postáv šumí do prázdna (mama a učiteľ). Nemôžem povedať, že by mi nejak extra vadilo, že posledných 30 minút je (poľnohospodársky) remake jednotky. Vadilo mi, že sa doňho nešlo naplno (kde je pesnička, Jason???). Každopádne, ja som nikdy nemal učiteľa, ktorý by nám púšťal Cuja (!). Ale raz sa mi podarilo (koncom roka, známky už boli uzatvorené a nejak nebolo čo robiť) prepašovať a pustiť Predátora 2. Asi si to dokážete predstaviť. J.K. Simmonsa som vôbec nespoznal. (22.01.2022)

První polovina není vůbec špatná, protože Reitman ty dospívající postavy a étos mládí pořád umí docela hezky vykreslit. Jakkoli postava patnáctiletého Trevora je napsaná totálně jak postava Mortyho v první sérii seriálu Rick & Morty a celé to prostředí je vlastně šíleně debilní snaha prodat nám 80s nostalgia v současnosti. Stačí ospalé nerozvíjející se městečko v Oklahomě, kde není signál a už tu můžeme mít drive-in bistro na kolečkových bruslích a suplujícího Ryana Reynol... pardon Paula Rudda, který pouští děckám osmdesátkový horory na VHSkách. Ono co čekat od filmu, kde jsou reálně do příběhu zakomponované memberberries. Ale ok, budu hodnej, ten film je zpočátku překvapivě trpělivý, málomluvný a relativně stojí na svých nohách. Akorát jsem se u něj pořád ptal, proč mě to tak strašně nebaví. Problém je v tom, že z původního námětu, který sloužil k tomu, aby se parta vtipných lidí dala dohromady, srandovně se oblékla a vytvořily se pro ně situace, kde se můžou vyřádit jak oni, tak i trikaři (a ve výsledku potažmo divák), se najednou dělá nějaký úplně nesmyslný lore, ve kterém se fetišizuje každý šroub z původních filmů. V bezradném závěru je pak vyloženě hmatatelné, jak tenhle materiál není pro rozšiřování svého univerza vůbec vhodný, takže v panické reakci překotně finišuje s digitálně omlazenými herci či přímo hologramy mrtvých lidí a člověk si říká, ty píčo, to je fakt možný, že nebudu mít ani po smrti klid? Každopádně jsem vůči filmu díky jeho první polovině velkorysejší než bych si normálně byl, ačkoli si to tahle falešná nostalgia of 80s, which never was nezaslouží. Je to totiž žánr, který vytvořili čtyřicátníci, aby prodali vzpomínky na svoje dětství mladším generacím, které až se oklepou z mladistvé otevřenosti změnám, tak v nich zbudou akorát uložené informace o tom, jak za Reagana byla Amerika great. (05.04.2022)

Začíná to jako docela působivé dětské retro dobrodružství, pokračuje jako dojemná pocta původním filmům z 80. let, ovšem jakési jelimanské kouzlo pak v poslední třetině zcela opadne a naskočí digitální blbnutí (bez nějakého zvýšeného zájmu okolí), které nevyvolá pražádné emoce. Točíme se okolo neúplné rodiny dcery jednoho z původních krotitelů, která musí z finančních důvodů opustit město a přestěhovat se do zapadákova do (zděděné) rozpadající se farmy. Rodinka se rozkoukává, zatímco duchové zanedlouho vyletí. Je to ale podezřele rutinní filmařina s naprosto obyčejným scénářem. Ačkoliv žezlo po tátovi převzal Jason Reitman, skončilo to stejně průměrem, protože někde cestou se mu rozsypaly úderné dialogy a lehký cynismus, na který jsme u něho zvyklí. Humor skoro žádný a stejně tak žádný důvod, abych se k téhle kapitole někdy vrátil. (19.04.2024)

„VÍŠ CO TO ZNAMENÁ? ŽE TVŮJ DĚDA BYL KROTITEL DUCHŮ …“   V hlavní roli děti – a nakonec proč ne. Tahle duchařina nemá primárně strašit, ale bavit a ty děcka jsou  celkem v pohodě. Ani děj není úplně blbej – prostě Ghostbusters, tady navíc s únosnou dávkou „vzpomínání“. Drží si to tempo, nikdo nic zdlouhavě nevysvětluje… prostě když nezapomenete, že je to vlastně pohádka…   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě, kolik jich ještě žije. (Ne duchů…. herců.) 2.) Bavěj mě filmy plný parchanrů.  ///  Thx za titule „titulkomat“.                  PŘÍBĚH  ***  HUMOR  *  AKCE  **  NAPĚTÍ  * (12.01.2022)

Jsem spokojený úplně stejně jako v roce 2015 s Jurským světem. Zase jednou se totiž podařilo fantasticky navázat na film, který kdekdo miluje, představit úplně nové hrdiny, nespoléhat jen na nostalgii, dvě hodiny bavit pamětníky i úplné nováčky, mít v kině lidi s úsměvem od ucha k uchu. Opravdu jsem nečekal, že se Odkaz až tak povede. Je to obrovské potěšení. Mile mě překvapilo, že film nemá hlavního hrdinu, nýbrž hrdinku (Finn Wolfhard promine, Mckenna Grace tu doopravdy vládne), a navíc tak skvělou hrdinku. Ale snad všechny postavy jsou vtipné, nikdy ne trapné, a Jasonu Reitmanovi o ně jde stejně jako o speciální efekty, které krásně kombinují digitální a praktické a jako na všechno je na ně radost pohledět. Koho nedojme už úvod, toho si závěr jistojistě podá. Další díl pro definitivní uzavření kruhu by se mi líbil moc. (07.01.2022)